Jezero se podle amerických astronomů kdysi rozlévalo v asi padesát kilometrů dlouhém kaňonu, který vyfotografovala družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).
Pokrývalo plochu 207 kilometrů čtverečních a hluboké bylo asi 450 metrů. Velikostí podle nich připomínalo jezero Champlain na hranicích USA a Kanady.
Při analýze snímků družice NASA vědci objevili pozůstatky pláží, které vodní plochu obklopovaly, a širokou deltu, již zformovaly usazeniny. "Je to první jednoznačný důkaz pobřeží na povrchu Marsu," řekl podle serveru space.com šéf vědeckého týmu Gaetano Di Achille.
"Identifikace pobřeží a průvodních geologických důkazů nám umožňuje vypočítat velikost a objem tohoto jezera, které vzniklo asi před 3,4 miliardy let," doplnil.
Jak zaniklo?
Tento časový údaj však staví na hlavu dosavadní znalosti o vývoji "rudé planety". Vědci se až dosud domnívali, že vlhkým a teplým obdobím Mars prošel před 4,1 až 3,7 miliardy let, kdy byl jeho povrch bombardován velkými meteority a svlažovaly ho rozsáhlé povodně. Poté na něm zavládlo suché a chladné období.
Podle Di Achillea jezero zmizelo tak, že se buď vypařilo, nebo zmrzlo a led se postupně přeměnil ve vodní páru. Vědci se nyní chtějí zaměřit hlavně na zkoumání pozůstatků delty někdejšího jezera, kde se mohly ukládat biologické prvky svědčící o výskytu života na Marsu.
"Na Zemi jsou delty a jezera vynikajícími sběrači a konzervátory známek minulého života. Pokud někdy na Marsu život vznikl, delty mohou být klíčem k rozluštění biologické minulosti Marsu," věří Di Achille.