„Zničili mě. Zničili mou rodinu. Prostě mě zabili,“ svěřila se reportérovi agentury AP jedna z obětí gangu násilníků z vesnice Husajn Chan Wala.
Pole bambusů, kukuřice a pšenice, která obklopují vesnici, se stala příhodným místem činu. „Můj syn přestal chodit do školy. Kdykoliv ho viděli, odtáhli ho do polí nebo do domu. Znásilňovali ho pět hodin a nyní se to konečně dostává ven,“ popsala reportérovi CNN jeho matka.
Některé děti si muži vodili do sídla. Podle právníka a aktivisty Latifa Serry je pak v domě zdrogovali, znásilnili a nahé zavěsili na provazech hlavou dolů.
Patnáctiletého chlapce, který promluvil s reportérem CNN, odchytili muži poprvé, když mu bylo devět let. „Jakmile jsem vešel do domu, zamkl dveře. Poté si k sobě zavolal dalších pět mužů. Začal jsem křičet a oni mi zacpali pusu. Všichni měli zbraně - jeden měl sekeru. Řekli, že mě nasekají na kusy, pokud vydám jediný hlásek. Potom mě znásilnili,“ vyprávěl chlapec, který na muže narazil na poli, když šel babičce pro vodu. Znásilňování se od té doby opakovalo po dobu čtyř let.
Zločinci si všechno natáčeli na video
Celý akt si přitom muži ještě natáčeli na video a s nahrávkami vydírali rodiny obětí a hrozili jim, že záběry zveřejní. V Pákistánu by to znamenalo, že zostudí celou rodinu a příbuzné. „Jsou to divoši. Viděla jsem na těch videích vlastní dítě a zastavilo se mi srdce. Běžela jsem na policii a nenašla žádnou pomoc. Všichni ve vesnici věděli, co se děje, ale byli příliš vyděšení, než aby něco řekli,“ uvedla 35letá matka.
„Šli jsme na policii a oni neudělali nic. Řekli, že naše případy jsou pořád stejné, že máme přinést něco nového,“ dodala matka další z obětí.
Zločinci nezletilé vydírali a nutili je pro ně krást u rodičů a příbuzných. Dětem hrozili, že je zabijí, pokud si budou někomu stěžovat. „Kradl jsem šperky a peníze, jinak by mě zabili a hyeny a psi by snědli moje tělo. Sehnal jsem pro ně 1 300 dolarů, aby mě nechali na pokoji. Kradl jsem u sebe doma, od svojí rodiny,“ pokračoval v popisu svého případu chlapec.
Pandžábská policie uvedla, že v souvislosti s případem zadržela 14 lidí. „V gangu bylo 15 až 21 členů. Tito lidé znásilňovali chlapce a dívky mladší 15 let a filmovali je, a to už od roku 2009. Je to případ vydírání. Tohle bylo jejich podnikání,“ řekl policejní šéf Rai Babar Saíd.
Podle Latifa Serry nafilmovali násilníci celkem 270 dětí a některé nahrávky prodávali na trhu za pár drobných. Kolik dětí však skutečně znásilnili, se přesně neví. Policie zatím zabavila celkem 30 nahrávek. Nejmladší oběti, kterou na videu znásilňují, je jen dvanáct let.
Násilníci jsou na videu vidět a podle postižených jsou to členové prominentní a vlivné místní rodiny. „Celá vesnice se proti mě obrátila, ale já se nebojím. Jedno z mých dětí udělalo chybu a už je to mnoho let,“ uvedla matka jednoho ze zadržených. „My s tím nemáme co do činění! Byla to past,“ rozčiloval se minulý týden u soudu obviněný Hasím Amir.
Je to tabu, rodiny nechtějí vypovídat
Podle některých se věci daly do pohybu až poté, co o znásilněních informovala minulý víkend místní média. „O těchhle věcech se v Pakistánu nemluví, jsou skryté. Kvůli tabu a sociálním stigmatům svázaným s takovými případy je mnohem obtížnější ty děti ochránit,“ uvedla poradkyně UNICEF pro ochranu dětí Kendra Gregsonová.
Policie však tvrdí, že případ vyšetřuje už od června, kdy obdržela několik stížností. Rodiny však nechtěly vypovídat a oběti se nepřihlásily, ani když je vyvolávala policie místním rozhlasem.
Případ vesnice Husajn Chan Wala probouzí v zemi stále větší emoce a lidé obviňují policii z korupce a krytí zločinců. Saíd všechna obvinění odmítá, tři strážníky však už postavil mimo službu. Tiskovou konferenci, kde to oznamoval však musela policie přerušit, když rozčílený dav křičel „Smrt policii!“ a na muže zákona začal házet boty a kameny.
Pákistán teď čeká na výrok soudu, který ukáže, jestli případ poslouží jako precendent pro další zločiny podobného rázu, nebo se stane jen ojedinělým skandálem. Ať už však soud dopadne jakkoliv, pro rodiny obětí nepřinese zadostiučinění. „Vzali mému dítěti nevinnost. Pracovali jsme tvrdě, abychom je poslali do školy, dali jim lepší život. Jak jim jen můžeme kdy vrátit nevinnost, o kterou přišli?“ posteskla si jedna z matek zneužitých dětí.
