Autobus vypravený hnutím Allt at alla (Všechno všem) nejdřív projel čtvrtí na jihu Stockholmu, kde je deset procent obyvatel závislých na sociálních dávkách. Zájezd poté zamířil do přístavu plném nablýskaných jacht a luxusní čtvrti honosných vil.
"Rozdíly v těchto dvou oblastech byly naprosto zřejmé," vysvětlila smysl akce jedna z organizátorek Anna Svenssonová. "Chtěli jsme lidem ukázat, kde je skutečné centrum peněz a moci," dodala osmadvacetiletá aktivistka.
Organizace lákala na zájezd po "ghettu bohatých" sloganem "Pěstujte svoji třídní nenávist". Média akci kritizovala, například komentátor listu Dagens Nyheter ji označil za "nebezpečný experiment v skupinové nenávisti."
Zájezd se nelíbil ani obyvatelům navštívených čtvrtí. "Chovají se k nám jako k zvířatům," svěřil se televizi jeden z nich. Aktivistům se ale podařilo Švédy zaujmout a donutit je k zamyšlení, jak se jejich země za poslední léta změnila.
Konec socialistického ideálu
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se ve Švédsku za posledních 15 let prudce zvětšily rozdíly mezi bohatými a chudými. Nůžky sociální nerovnosti se rozvírají nejrychleji ze všech čtyřiatřiceti členských zemí OECD a čtyřikrát rychleji než v USA.
Švédsko bylo dlouhá léta ideálem, na který socialistické partaje po celé Evropě lákaly voliče. Příjmy z vysokých daní dotovaly štědré sociální dávky a nemajetní lidé si na účet boháčů žili tak, že jim nezaměstnaní v jiných zemích mohli jenom závidět.
Tržní reformy v posledních dvaceti letech mnoho změnily, skutečný bod obratu ale nastal v roce 2006, kdy sociální demokraty vystřídala u moci středopravicová vláda a slíbila starý sociální systém upravit.
Snížila daně z příjmu a prodala část státního majetku. Sociální výdaje jako penze a podpory v nezaměstnanosti se oproti začátku 90. let snížily téměř o třetinu na 13 procent HDP. Majetní Švédové se ale díky daňovým reformám a liberalizaci trhu s nemovitostmi stali ještě bohatší.
Žádná utopie
Podle Eurostatu prudce roste procento lidí ohrožených pádem pod hranici chudoby. V této statistice jsou na tom v Evropě hůř už jen Bulhaři. Vládní studie dokazuje, že od roku 2005 narostl počet lidí bez domova o 25 procent.
Švédsko je stále jednou z nejrovnostářštějších zemí světa. Jeho obyvatelé ale nyní dumají, kam se jejich obdivovaný sociální stát vytrácí. "Myslím, že mnoho lidí si myslí, že díky tomu ztrácíme část své identity," říká Michael Forster z OECD.
"Nemyslím si, že by Švédsko byla nějaká utopie. Stala se z něj docela normální evropská země," zahání obavy hlavní ekonom Konfederace švédských podnikatelů Stefan Folster.
Někteří politologové věří, že rostoucí statistiky chudých lidí mohou kabinet premiéra Fredrika Reinfeldta oslabit. V roce 2014 se konají parlamentní volby a model sociálního státu se mezi Švédy stále těší široké podpoře.
