Za ostatky se po staletí platily horentní sumy.
Například Kristova trnová koruna uložená v královské kapli Sainte-Chapelle v Paříži, kterou dovezl král Ludvík IX. (13. století), se cenila víc než samotná kaple Sainte-Chapelle, která pro ni byla postavena jako veliký relikviář.
Kolik je mezi ostatky falzifikátů, to dnes asi netuší nikdo. V oltářních křížích v celé Evropě je například tolik částí svatého kříže (na němž byl ukřižován Ježíš), že by patrně daly dohromady celý les.
Sběratelská touha zplodila i mnohé kuriózní ostatky, jako předkožku Páně, mléko Panny Marie, příčku z Jákobova žebříku nebo například pírko archanděla Michaela.
K velkému rozšíření obchodu s ostatky přispívali sami církevní hodnostáři, hlavně biskupové a arcibiskupové. Opatřovali totiž ostatek „certifikátem pravosti“.
Chcete zub svatého Vojtěcha? Zkuste to na eBay!
Vatikánský Svatý stolec však má nyní nejspíš jiný důvod, proč zpřísnil podmínky pro nakládání s ostatky svatých. Internetové servery, jako je například eBay, s nimi běžně a bez omezení obchodují. „Tyhle praktiky nesmějí být tolerovány. Obchod s ostatky je absolutně vyloučený,“ uvedla vatikánská kongregace pro blahořečení a svatořečení v novém „manuálu“, jak nakládat s odkazem svatých. Ostatky zároveň nesmějí být ukazovány na neschválených či „závadných“ místech. Kongregace rovněž upozornila, že pozůstatky svatých nesmějí být „dál rozkouskovány“ bez souhlasu Vatikánu.
Samozřejmě se to týká především tělesných pozůstatků, ve kterých je už tak velký nepořádek. Mnoho svatých by dnes například mělo podstatně více zubů, než kolik je vůbec možné, kdyby se vzaly v potaz všechny, jež jsou ve světě uctívány.
Ale jde i o jiné věci spojené se svatými.
Například o turínské plátno neboli slavné plátno, do něhož byl údajně zabalen ukřižovaný Kristus. Rozstříhat ho, to by podle nových směrnic kongregace byl neodpustitelný hřích. Stejně jako jeho vystavování mimo posvátná místa – pokud by to ovšem neschválil Vatikán.
