Rafíd Džanábí, přezdívaný americkou a německou rozvědkou Curveball, se v rozhovoru pro list The Guardian doznal, že Západu podsunul informace o mobilních laboratořích na výrobu biologických zbraní v Iráku, ze kterého uprchl v roce 1999.
"Měl jsem tu šanci. Měl jsem šanci vymyslet si něco, čím jsem svrhl režim," řekl Džanábí britskému listu. Svých lží nelituje. "Jsem hrdý, že i díky mě je dnes v Iráku aspoň trochu demokracie," řekl.
Jeho přiznání vyšlo při příležitosti osmého výročí projevu bývalého ministra zahraničí USA Colina Powella na půdě OSN, který se z velké části zakládal na Džanábího vymyšlených obviněních. Powellův projev byl předehrou americké invaze do země bohaté na ropu.
Powell jen o rok později přiznal, že při svém projevu vycházel z nepravdivých informací, a dokonce své vystoupení označil za skvrnu na své kariéře. Nedávno fakt, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl, přiznal i bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld ve svých pamětech.
Džanábí po útěku z vlasti získal azyl v Německu a své fantazie o Husajnových mobilních laboratořích napovídal v roce 2000 německé rozvědce BND. Němci ho považovali za chemického inženýra, který byl přímo zapojen do iráckého programu vývoje zbraní hromadného ničení.
Přestože mu prý slíbili, že jeho informace nepředají cizí zemi, všechny jeho výmysly poskytli CIA.
Rozvědka se řídila podle učebnice chemie
Podle Džanábího byli němečtí agenti natolik důvěřiví a dychtiví detailů, že mu dokonce poskytli učebnici chemie, která mu prý měla pomoci v komunikaci. "Na jejich otázky by dokázal odpovědět každý inženýr, který tento obor studoval," směje se dnes německým rozvědčíkům Džanábí. Němci jeho lži odhalili v polovině roku 2000.
V roce 2002 s ním ale opět navázali spolupráci a dožadovali se dalších informací o iráckých zbraních hromadného ničení. Údajně mu vyhrožovali, že pokud nebude spolupracovat, nevpustí do Německa jeho marockou ženu.
O pár měsíců později přednesl Powell svůj projev a Džanábí prý pochopil, že jeho lži slouží k ospravedlnění americké invaze. Když svého styčného důstojníka obvinil, že porušil dohodu a předal jeho svědectví Američanům, byl prý na čtvrt roku umístěn do vazby.
Nyní, když Irák pomalu američtí vojáci opouštějí, Džanábí říká, že svých výmyslů nelituje. "Věřte mi, nebyl jiný způsob, jak přinést do Iráku svobodu," řekl britskému listu. Válka a následný chaos si od americké invaze před osmi lety vyžádaly přibližně 100 tisíc životů.