Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně,“ pokračoval. „Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko,“ dodal.
Ruské síly neustále ostřelují ocelárny v přístavu Mariupol, které jsou po více než dvou měsících obléhání poslední baštou stovek ukrajinských obránců ve městě téměř zcela ovládaném Rusy.
Ukrajina tvrdí, že patová situace nemá žádné vojenské řešení, navrhla evakuaci 38 nejvážněji zraněných obránců. Pokud ji Moskva povolí, Kyjev slibuje, že propustí řadu ruských válečných zajatců.
„V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise, a to odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ řekl Zelenskyj.
My, lidé z Azovstalu. Pohlédněte do tváří obránců obklíčených oceláren |
„Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal prezident, aniž by uvedl podrobnosti. Rusko, které původně naléhalo, aby se obránci vzdali, rozhovory veřejně komentuje jen málo.
Podle Zelenského dělají ozbrojené síly všechno pro „rychlé osvobození naší země“. „To je naše priorita – pracovat každý den na zkrácení války. Ve skutečnosti dnes nikdo nemůže předpovědět, jak dlouho tato válka potrvá,“ řekl Zelenskyj. Pro osvobozování však Ukrajina podle něj potřebuje pomoc svých partnerů, „z evropských zemí, ze zemí celého svobodného světa“.
Německo hlásí přes 700 tisíc registrací
Podle německého centrálního registru cizinců od 24. února do 11. května se v zemi registrovalo přes 727 tisíc lidí z Ukrajiny. V drtivé většině případů se jednalo o ženy či děti.
On-line reportáž z války na Ukrajině čtěte ZDE |
Podle agentury Reuters však počet běženců z Ukrajiny, již se nachází v Německu, může být odlišný. Část z nich se mohla vydat do jiné unijní země či se vrátit na Ukrajinu.
Podle čtverečního údaje úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny od začátku války odešlo na šest milionů lidí. Více než polovina z nich překročila hranici směrem do Polska. Současně polské úřady tvrdí, že odbavily přes milion lidí, kteří se na Ukrajinu vrátili.
V České republice, která má osmkrát menší populaci než Německo, se podle pátečních údajů ministerstva vnitra registrovalo přes 340 tisíc běženců z Ukrajiny.
