Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„USA prostřednictvím Ukrajiny vedou zástupnou válku proti naší zemi s jediným úkolem: konečné řešení ruské otázky,“ prohlásil Lavrov. Americké vedení přirovnal k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi a francouzskému císaři Napoleonovi, kteří se kdysi také o podrobení Ruska pokusili.
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby později na tiskovém brífinku přirovnání označil za „vskutku urážlivé“. „Je to téměř tak absurdní, že na to ani nemá smysl reagovat,“ dodal.
Lavrov na výroční tiskové konferenci také uvedl, že Kreml je připraven o konfliktu jednat a reagovat na jakékoliv seriózní návrhy.„Moskva ale ještě neviděla žádné vážné návrhy na mír na Ukrajině. Představy prezidenta Volodymyra Zelenského na toto téma jsou nepřijatelné,“ řekl.
Zabiják letadlovek. V Dnipru zabíjela raketa, kterou Ukrajina nesestřelí |
Za „absurdní“ Lavrov označil desetibodový mírový plán, který ukrajinská hlava státu představila loni v listopadu. Hovoří se v něm o stažení ruských jednotek z celého ukrajinského území nebo o zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny, jichž se Rusové na Ukrajině dopouštějí.
Lavrov rovněž znovu vyjádřil obavy o bezpečnost Ruska a vyzval NATO, aby z Ukrajiny a dalších zemí v blízkosti ruských hranic odstranilo svou „vojenskou infrastrukturu“. Aliance liance kvůli ruské invazi posílila obranu zejména v členských státech na svém východním křídle a žádost o členství loni v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině podaly Švédsko a Finsko.
Američané plánují zabít Putina, odvolává se Lavrov na „činitele Pentagonu“ |
„Pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Aliance, Rusko podnikne adekvátní vojenská opatření,“ pohrozil šéf ruské diplomacie. Ten na konferenci, kde hodnotí výsledky ruské diplomacie v uplynulém roce, také prohlásil, že etničtí Rusové „čelí na Ukrajině ponížení“, což „nelze akceptovat“.
Lavrov také prohlásil, že vztahy Ruska se Západem „už nikdy nebudou stejné“, a naopak vyzdvihl vazby Moskvy na Peking, které podle něj nikdy nebyly silnější. Vztahy Ruska s Čínou mají pro Moskvu zásadní strategický význam, jelikož jeho invaze na Ukrajinu způsobila zpřetrhání ekonomických vazeb se západními zeměmi a vlnu sankcí, poznamenala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ohlásili ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce“.
Ruské útoky pokračují
Ukrajinský generální štáb ve středečním přehledu situace na bojišti uvedl, že Rusové se dál pokoušejí útočit na Bachmut a Avdijivku, ale byli odraženi a utrpěli ztráty. Během uplynulého dne ukrajinští obránci podle něj zneškodnili 820 ruských vojáků, devět tanků a deset obrněných vozidel.
Rusko od začátku války před téměř 11 měsíci ztratilo 117 770 vojáků, odhaduje ukrajinské velení. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Válka na Ukrajině |
Ukrajinské velení se zmiňuje o odražení ruského útoku u osady Sil (rusky Sol), která je součástí Soledaru a ve které se nachází železniční nádraží, a také o ruském ostřelování Soledaru. Tvrdí, že ukrajinská protiletecká obrana „v oblasti Soledaru“ sestřelila ruský bitevní letoun Su-25.
Ruské ministerstvo obrany v pátek ohlásilo dobytí Soledaru, ale Kyjev nadále hlásil pokračující boje o toto město severovýchodně od Bachmutu.
Britská vojenská rozvědka v pravidelném přehledu uvádí, že se ukrajinské síly „s velkou pravděpodobností“ do konce pondělka 16. ledna stáhly ze Soledaru na novou, více na západ položenou obrannou linii. Ruský postup na Soledar byl hlavně dílem žoldnéřů z Vagnerova sukupení a byl podpůrnou operací s cílem umožnit obklíčit větší město Bachmut.
Nyní je jedna ze dvou hlavních ukrajinských zásobovacích tras do Bachmutu pod rostoucím tlakem Rusů. Snímky ukazují, že od začátku ledna je jih a východ Bachmutu vystaven intenzivnímu dělostřeleckému bombardování. Ukrajinské síly téměř jistě pokračují v obraně proti ruským silám na okraji města, uvedlo britské ministerstvo obrany.
Vleklá válka a silnější armáda
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) na základě vyjádření ruského ministra obrany z úterní porady o rozsáhlé vojenské reformě, chystané na léta 2023 až 2026, usuzují, že se Rusko chystá na vleklou válku proti Ukrajině. Cílem avizovaných změn je ale také zajistit podmínky umožňující rychle vytvořit mnohem silnější armádu, určenou pro velké války.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu mimo jiné ohlásil, že Rusko obnoví moskevský a leningradský vojenský okruh, vytvoří nový armádní sbor v Karélii u hranic s Finskem, vytvoří nová samostatná uskupení vojsk na nově okupovaných ukrajinských územích a 12 nových mobilních divizí.
ISW předpokládá, že tyto a další změny svědčí o záměru Rusku reformovat své ozbrojené síly, aby byly schopny vést rozsáhlé konvenční konflikty, a to nejen nynější válku proti Ukrajině.
Podle ISW není jasné, zda bude možné zvětšit ruské ozbrojené síly během tří let tak, jak popsal Šojgu. „Na papíře může Rusko vytvořit nové divize, je ale otázkou, zda je dokáže v podmínkách pokračující války náležitě vybavit vojáky a výzbrojí. Šojgu již dříve ohlašoval reformy, které se neuskutečnily,“ připomněl americký institut.
