Kdysi to byla pověra pouze mezi ukrajinskými letci. Používání přídavného jména „poslední“ ve smyslu nedávný se většinou vyhýbali, protože znamenalo synonymicky také slovo „finální“, tedy předtuchu smrti. Místo něj ukrajinské letecké posádky používaly slova „krajnij“, což má podobný význam, jen je bez osudových konotací. Informaci přinesl deník The Guardian.
Od ruské invaze na Ukrajinu se slovo „krajnij“ v plném rozsahu začalo používat mnohem šířeji než „poslední“. Používají ho vojáci i někteří civilisté v zemi, kde každý zná někoho, kdo slouží na frontě.
Avataři útočí
Pro opilého ruského vojáka má nyní ukrajinština výraz „avatar“, odvozený jak od ukrajinského výrazu „zpitý do modra“, tak od filmového trháku Jamese Camerona. Ukrajinský výraz „lustr“ zase metaforicky popisuje letecký výbuch bílého fosforu, jímž Rusové častují ukrajinské civilisty. Nese jméno podle padajících bodů zářivě bílého světla. „Na nule“ je zase termín sarkasticky popisující stav frontové linie a mrazivý neologismus „do sklepa“ popisuje riziko toho, co se stane Ukrajincům, pokud je Rusové zajmou.
„Mnoho nových slov se v ukrajinské slovní zásobě začalo objevovat v roce 2014,“ říká Les Beley z Potěbnického jazykovědného ústavu Národní akademie věd Ukrajiny. Dodává, že některá slova jsou dokonce ještě starší. „Obecně jde o proces, kdy se ve slovní zásobě objevují určité výrazy, které měly dříve úzké použití ve vojenství, nyní však získávají mnohem širší kontext.
„Do této kategorie patří i některé armádní slangy, které byly běžné v ruštině a ukrajinštině a jež mají původ v sovětské válce v Afghánistánu,“ doplňuje jazykovědec. Například termín „dvoustovka“ byl podle něj vojenský slangový výraz označující mrtvolu. „Jeho původ spočíval v tom, že když se v té době převážela těla z Afghánistánu, váha rakve byla 200 kilogramů,“ říká Beley.
Bez proudu je 9 milionů Ukrajinců, Rusové drží jednotky podél hranice |
Pronikání vojenského slangu či jiných neologismů do jazyků v době války do obecné slovní zásoby není ničím novým. S tím, jak konflikty mění společnosti, proměňují se i způsoby, jakým se o nich mluví. Některé termíny či obraty slouží k vytvoření odstupu od hrůzné válečné reality či k posílení společenské solidarity, jiné poskytují užitečný nástroj, jak co nejpřesněji hovořit o realitě.
„Všichni lidé u nás slouží v armádě. Máme miliony dobrovolníků,“ říká Beley. Tento proces je podle něj součástí reality, kterou žijeme. A tato realita vyžaduje odpovídající slovní zásobu. „Jazyk se neustále mění a přizpůsobuje,“ říká jazykovědec.
Jazyk jako ironie
Některé slangové výrazy se podle něj v ukrajinštině objevily jako ironická reakce na to, že Rusko samo používá eufemismus, a to dokonce i oficiálně, například když válku nazývá „speciální operací“. Asi nejznámější jsou v tomto smyslu ukrajinské memy, které používají slovo „bavlna“ označující výbuchy namířené proti ruským silám.
Některé z hanlivých výrazů na adresu ruských nájezdníků mají dokonce staletou historii. Jedním z nich, který vznikl během současné války, je výraz „ork“ (skřet), vypůjčený z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena a označující ruského vojáka, ačkoli původ současného použití je nejasný.
Beley si také všímá, jak se během invaze změnil způsob komunikace například v e-mailech. „Máme nový soubor pravidel. Dříve bylo součástí korespondenční etikety vždy jednoduše říci: „Dobrý den“. Nyní je obvyklé začít slovy ‚Jak se máte‘ a konverzaci ukončit slovy ‚Dávejte na sebe pozor‘,“ uzavírá podle The Guardianu jazykovědec.
