Takzvaná Globální komise pro drogovou politiku ve své nové zprávě tvrdí, že současná protidrogová politika v podstatě selhala, naopak rozdmýchala organizovaný zločin, stojí daňové poplatníky miliony dolarů a způsobuje smrt tisíců lidí (celou zprávu si v angličtině můžete přečíst zde).
"Globální válka proti drogám selhala s devastujícími důsledky pro jednotlivce a společnosti po celém světě. Padesát let po zavedení Jednotné úmluvy o narkotikách v OSN a čtyřicet let poté, co prezident Nixon zahájil vládní válku proti drogám, jsou naléhavě nutné reformy v národních i globální drogové politice," uvedla komise hned v úvodu zprávy.
Zpráva se odvolává na statistiky Organizace spojených národů, podle jejichž odhadů užívání opiátů vzrostlo od roku 1998 do roku 2008 o 35 procent, užívání kokainu o 27 procent a marihuany o 8,5 procenta.
Titulní stránka zprávy Globální komise pro drogovou politiku
"Političtí lídři a veřejné postavy by měli sebrat odvahu a vyslovit nahlas, co spousta z nich připouští v soukromí: důkazy jasně demonstrují, že represivní strategie problém s drogami nevyřeší, válka proti drogám nezvítězila a vyhrát ani nemůže," píší ve dvacetičtyřstránkové zprávě její autoři.
Komise doporučuje, aby vlády přestaly kriminalizovat uživatele drog a nabídly jim zdravotní péči. Měly by také vyzkoušet různé právní modely, jak podkopat činnost organizovaných zločineckých skupin. Autoři zprávy dále navrhují legalizaci některých drog, například marihuany.
V devatenáctičlenné komisi nechybí třeba někdejší šéf OSN Kofi Annan, bývalý tajemník NATO a bývalý vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, americký exministr zahraničí George P. Schultz, exprezidenti Mexika, Brazílie, Kolumbie, ale také podnikatel Richard Branson či spisovatelé Carlos Fuentes a Mario Vargas Llosa.
USA nechtějí nic měnit, užívání drog prý klesá
Nejkritičtější je zpráva vůči Spojeným státům, které by měly podle komise změnit svůj dosavadní přístup protidrogové politiky. Americký Národní úřad pro dohled nad drogami však zprávu označil za zavádějící.
Co si myslí lékař z Drop In"Látky ovlivňující psychiku tu vždy byly, jsou a podle mě i budou. Represemi, nebo chcete-li ¨válkou proti drogám¨, jak to Američané dělají přes čtyřicet let, se nikdy nic nevyřešilo. Racionálními postupy se ale dají rizika s tím spojená v rozumné míře omezit. Jde hlavně o hrozbu infekce nebo vzrůstání kriminality. Pokud je to vznesené (návrh exlídrů pozn. red) ve smyslu více racionálního postupu boje proti drogám, tak jsem jednoznačně pro," uvedl vedoucí lékař Drop In Jiří Presl. |
"Drogová závislost je nemoc, které se dá úspěšně předcházet a léčit ji. Pokud drogy více zpřístupníme - tak jak tato zpráva naznačuje - bude složitější udržet naše komunity zdravé a bezpečné," prohlásil mluvčí úřadu Rafael Lemaitre.
Upozornil přitom na statistiky USA, podle nichž užívání drog za posledních třicet let výrazně kleslo. Jen za posledních pět let podle něj poklesl zájem o kokain o celých 46 procent.
Zpráva se nelíbí ani Mexiku, které před pěti lety vyhlásilo válku drogovým kartelům a kde za tu dobu zemřelo přes 34 tisíc lidí, všichni kvůli kriminalitě související s drogami, připomněla televize BBC. "Legalizace nezastaví organizovaný zločin ani násilí," prohlásil mluvčí mexického Národního bezpečnostního úřadu Alejandro Poire.
Komise zároveň jmenovala i několik zemí, kterými by se ostatní vlády mohly řídit - jako kladný příklad jmenovala například přístup Švýcarska, Velké Británie nebo Nizozemska, kde soustavně klesá počet uživatelů jedné z nejsilnějších drog - heroinu - a zároveň i kriminalita spojená s jeho užíváním.
