V ruském zajetí je nyní řada vojáků Azovu, kteří se bránili v obklíčeném Mariupolu a tamních ocelárnách. Rozhodnutí soudu znamená, že nyní mohou být souzeni jako členové či organizátoři teroristické organizace, za což jim hrozí nejtvrdší tresty, sahající k 20 letům vězení, uvedl na svém webu list Kommersant.
„Rusko po veřejné popravě válečných zajatců z pluku Azov v Olenivce hledá nové omluvy a ospravedlnění pro své válečné zločiny,“ sdělil pluk v reakci na rozhodnutí ruského nejvyššího soudu.
Uvedl, že Rusko každou chvíli vyhrožuje zničením světa jadernými zbraněmi, jeho armáda a tajné služby páchají válečné zločiny a Rusko také dusilo ženy a děti v Sýrii jedovatým plynem. Pluk Azov vyzval USA a další státy, které se pokládají za civilizované, aby uznaly Rusko za teroristický stát, proti kterému se musí spojit celý svět.
Moskevský soud v úterý odpoledne také v nepřítomnosti odsoudil na devět let do vězení ruského občana Antona Koroljova, který od roku 2015 bojoval právě v řadách pluku Azov proti proruským separatistům na východě Ukrajiny. Koroljov byl podle agentury Interfax obviněn ze žoldnéřství a z extremismu.
Dva velitelé z Azovstalu byli převezeni do Ruska. Osud dalších je nejistý |
Koncem července ve věznici v obci Olenivka v separatisty ovládané části Donbasu přišlo o život 53 ukrajinských válečných zajatců. Ruská strana tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla věznici z raketometu HIMARS, dodaného USA. Kyjev to popřel a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly, aby zakryly mučení a popravy vězňů. Ve věznici v Olenivce byli drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.
Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz velení ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.
Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je opakovaně vykresluje jako neonacisty. „Denacifikace“ Ukrajiny byla jedním z deklarovaných cílů ruské únorové invaze.
Ruské ministerstvo obrany v červnu oznámilo, že drží v zajetí přes 6 000 ukrajinských vojáků, včetně více než 2 400 obránců Mariupolu.
Obránce Azovstalu vezou na Rusy okupovaná území:
16. května 2022 |
