Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nedokážeme si vůbec představit, že ... pokud ... dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kallasovou |
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu v sobotu řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro.
„Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Nové sankce vůči Rusku
Šéfka unijní diplomacie Kallasová také v sobotu požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku.
„Všechny členské státy EU podporují diplomatické úsilí na dosažení míru na Ukrajině. Je ale jasné, že Rusko nechce mír a připravuje se na další válku,“ uvedla Kallasová po skončení neformálního jednání ministrů zahraničí EU, takzvaného Gymnichu, v Kodani.
Velká trojka proti Trumpovi. Uražená Indie ladí noty s Rusy a Číňany |
Ministři podle ní diskutovali zejména o tom, jak navýšit tlak na Rusko, aby přišlo k jednacímu stolu a začalo debatovat o míru. „Sankce fungují,“ dodala s tím, že v příštím devatenáctém balíčku sankcí by mohla být další omezení vůči Moskvě v energetické či finanční oblasti.
Některé státy zmiňovaly další cla na ruské produkty. Sankce by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Česko do balíčku znovu prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Členské země musí žádat o každé vízum diplomata do Ruska, kdežto když někdo z Ruska potřebuje přijet na naši ambasádu, tak zcela legitimně a legálně může využít víza, která mají třeba v Rakousku nebo v Německu. A ČR i ostatní členské země jsou pak vůči Ruské federaci při vyjednávání znevýhodněny,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Podle Lipavského na jednání také zaznělo, že nemá smysl v přípravě 19. sankčního balíčku čekat na Spojené státy, naopak by měl být připravený, mělo by se na něm pracovat a následně by se na něm měla hledat politická shoda. „Zaznělo, že je řada oblastí, kde můžeme opět zalepit nějaké díry, například v oblasti kryptoměn nebo bankovního systému,“ řekl po jednání Lipavský.
Lipavský: Zmrazená aktiva použijme na obnovu
Zmrazená ruská aktiva by podle Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Toiuové měla být nebo využita na obnovu Ukrajiny.
Toiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norsko vyzývá k tvrdší reakci vůči Izraeli
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení.
Španělsko, Norsko a Irsko schválily Palestinu. Podpora genocidy, zuří Izrael |
„Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
