Poslechněte si celý rozhovor s ukrajinistou Svobodou v Kontextu:
Desetibodový mírový plán Volodymyra Zelenského vznikl před rokem a půl jako diplomatická iniciativa, která měla zamezit ruským trikům, jak Západ přesvědčit k ústupkům v neprospěch Ukrajiny. Jeho hlavním účelem bylo sjednotit svět kolem hlavního požadavku Kyjeva – odchodu ruských vojsk ze všech okupovaných oblastí – a zastavit volání po příměří, které by ve výsledku znamenalo postoupení části území.
Víkendový summit v luxusním rezortu Bürgenstock měl být vyvrcholením ukrajinských snah dostat celý svět na svoji stranu. Jenže Kyjev svůj desetibodový plán ve snaze dostat na summit co nejvíc zemí ořezal jen na tři poměrně nekonfliktní body a požadavek na kompletní stažení Rusů se vůbec nedostane na stůl.
„Zelenského původních deset mírových bodů hovořilo jasnou řečí, spíše se dalo mluvit o deseti bodech ruské kapitulace. Ale postupně se to drolilo a rozmělňovalo a Kyjev bohužel z původního jednoznačného stanoviska začal ustupovat ve prospěch zvláštní bramboračky,“ vysvětluje David Svoboda s tím, že Kyjev do Švýcarska přizval kdejakou zemi globálního jihu. Každá z nich si mohla vyzobat dílčí body, které jí byly po chuti, a ostatní klidně zavrhnout.
David Svoboda Historik, působí na Ústavu pro studium totalitních režimů. Odborník na moderní dějiny Ukrajiny a ukrajinský nacionalismus. Autor knihy Jablko z oceli – Zrod, vývoj a činnost ukrajinského radikálního nacionalismu v letech 1920-1939. |
„Najednou to ztratilo páteř. Nabízí se tak bohužel příležitost pro kakofonii a změť různých hlasů, které budou kibicovat a které budou jakoby v dobrém úmyslu radit, jak dosáhnout míru. Je velká obava, že z toho summitu bude jedno velké košaté nic. Ale snad tam aspoň budou mít dobré kafe. Stále však je šance, že to bude summit pod ukrajinskou kontrolou a všem rychlokvašeným a účelovým mírotvůrcům vezme vítr z plachet,“ myslí si historik působící v Ústavu pro studium totalitních režimů.
Mezi „chcimíry“ nedávno hnutí ANO přivítalo i Petra Pavla, který v rozhovoru pro Sky News prohlásil, že je potřeba válku zastavit a začít hledat cesty k míru. Podobné hlasy po více než dvou letech od invaze zaznívají z čím dál víc západních metropolí, slábnoucí ochotu západních spojenců nejlépe ilustrovaly několikaměsíční průtahy při schvalování šedesátimiliardového balíku pomoci v americkém Kongresu.
Výroky českého prezidenta podle Davida Svobody potvrzují, že Západ si vítězství Ukrajiny a tedy porážku Ruska nepřeje. „Buďto Rusko porazit chceme, anebo ho porazit nechceme. A pokud ho porazit nechceme, tak si musíme poradit s kvadraturou kruhu, jak zachránit Ukrajinu a jak zachránit mezinárodní právo,“ říká Svoboda, podle nějž si Západ stále neuvědomuje, že zotročení Ukrajiny není hlavní cílem putinovského režimu.
Skrytá kapitulace? Západ nás tiše tlačí k jednání s Rusy, tuší Kyjev |
„My stále tvrdíme, že s Ruskem nejsme ve válce. Ale Rusko je jiného názoru. Ono s námi ve válce je. Ukrajina je pro Putina a pro Rusko jenom rohožkou, kterou chce vstoupit do evropské předsíně. A pak se budou dít věci. Západ nemůže doufat, že se to podaří urovnat nějakým mírem. Tím mírem by maximálně mohlo být příměří, ale každému bude zjevné, že ruský režim ho využije jenom k nadechnutí,“ dodává David Svoboda.
Proč Zelenského administrativa dobrovolně osekala svůj mírový plán? Jak by ukrajinská společnost reagovala na mírovou dohodu, kterou by přišla o část území? Proč je Západ stále tak fascinován Ruskem? A jak je to s neonacismem praporu Azov? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
