V případě nákazy plynotvornými klostridiemi, tedy bakteriemi, které způsobují plynatou sněť, musí nemocný dostat antibiotika do osmi až 12 hodin, uvádí pro BBC News Ukraine lékařka ukrajinské armády Kateryna Zarembová. To však v podmínkách války na Ukrajině často není vůbec možné.
Vojáci se nachází v místech, kde pod širým nebem neustále hrozí útok dronů. I proto se ošetření nemocných přesunulo do podzemí, kde zajistit sterilní podmínky je pro ukrajinské lékaře téměř nemožné. „Pokud vyjdete na otevřené prostranství, zabije vás dron. Nepřeháním,“ říká pro The Telegraph Alex, zahraniční dobrovolný zdravotník v Záporožské oblasti na východě Ukrajině.
Jeden zdravotník, jenž se nedávno vrátil z jedné z těchto provizorních klinik, skoro tři týdny neviděl povrch země. Nebylo to možné právě kvůli bezpečnosti.
Úmrtnost se blíží sto procentům
To komplikuje přepravu nakaženého, který se k lékařskému ošetření dostane někdy i za měsíc. Bakterie se však šíří tělem okamžitě zvlášť po prostřelení kulkou, silných a hlubokých zraněních. Ani v běžných podmínkách není zajištěno, že člověk nákazu přežije.
V Rusku řádí tajemný virus. Zesláblí pacienti v horečkách vykašlávají krev |
„Obvykle se plynatá sněť léčí chirurgickým ošetřením [odstraněním infikované tkáně] a podáním velmi silných dávek intravenózních antibiotik,“ uvedla pro The Telegraph docentka mikrobiologie na londýnské univerzitě Lindsey Edwardsová. „Jedná se o extrémně život ohrožující infekci: pokud se neléčí, úmrtnost se blíží sto procentům,“ dodává.
Poté, co se bakterie dostane do těla, napadá svalové tkáně a začne přeměňovat zásobní polysacharid glykogen na metan, který prostupuje tělem a ukládá se v odumřelých tkáních na povrchu kůže a způsobuje otok. Mezitím bakterie také uvolňuje toxiny, které zaplavují organismus a nakažený kvůli tomu umírá.
Nakažený se dostane k pomoci za několik týdnů
„Do nemocnice přicházejí lidé, kteří jsou zranění už několik týdnů, jen sedí v podzemních stabilizačních stanicích a my se je snažíme udržet naživu, jak nejlépe umíme,“ říká Alex, zahraniční dobrovolný zdravotník v Záporožské oblasti na východě Ukrajiny.
Problém je také se samotnou metodou léčby. V podmínkách války je obtížné používat cílená antibiotika. I proto se používají širokospektrální, rizikem však je právě vznik rezistence, kterou ukrajinští lékaři řeší čím dál častěji.
Ukrajinští vědci sbírají DNA vojáků. Má objasnit vztah mezi válkou a nemocemi |
Plynatá sněť je nemocí, již si historici spojují spíše s první světovou válkou. V té době totiž existovaly specifické podmínky, které šíření této v té době smrtelné nemoci umožňovaly. Vojáci bojovali v blátivých, vlhkých zákopech a na polích, na nichž bylo často použito hnojivo. Právě v něm se plynotvorné klostridie často nacházely. Antibiotika ještě nebyla k dispozici a hygiena ran byla velmi základní. Během druhé světové války už byla situace o něco lepší, zejména díky objevení antibiotik.
Antibiotika v lékárničkách vojáků někdy nejsou
Možné šíření nemoci pro ukrajinskou odnož BBC potvrdila také tamní lékařka ukrajinské armády Kateryna Zarembová. „Evakuace zraněných se opravdu hodně zpožďuje,“ říká lékařka.
Až tisíc raněných denně a evakuační vlaky. Německo se chystá na válku s Ruskem |
Dodává, že lékárnička vojáků by antibiotika obsahovat měla. Přiznává však, že ne vždy tam tyto léky budou k nalezení a proto vyzvala lékaře, které ošetřují zraněné vojáky, aby kontrolovali jejich lékárničky.
Zarembová zdůraznila, že při hlubokém zranění musí být voják v každém případě ošetřen pomocí antibiotik. „Pokud se neprovádí antibiotická léčba, může dojít k rozšíření zánětu a sněti, běžné nebo plynaté,“ uvádí BBC.
