Ve společném prohlášení Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA slíbily Ukrajině podporu, dokud to bude třeba, a zároveň bránící se zemi ujistily, že si o své budoucnosti včetně budoucí mírové smlouvy rozhodne výhradně sama
Online přenos dění na Ukrajině sledujte zde. |
„Jsme odhodláni pomáhat Ukrajině udržet si suverenitu a teritoriální integritu, bránit se a vybrat si vlastní budoucnost. Je na Ukrajině, aby se rozhodla o budoucím mírovém ujednání, a to výhradně bez vnějších tlaků a vlivů,“ uvedli šéfové států a vlád skupiny G7, kteří od neděle jednají na třídenním summitu v bavorském alpském zámku Elmau. V pondělí dopoledne se k jednáním digitálně připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země čelí útoku Ruska už od 24. února.
Představitelé států G7 ruskou invazi na Ukrajinu nařízenou ruským prezidentem Vladimirem Putinem odsoudili jako „brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a ilegální agresivní válku“. Konstatovali k tomu, že tuto válku vede Rusko za pomoci Běloruska. „Neuznáváme a neuznáme pokračující ruské pokusy překreslit hranice silou,“ uvedli státníci.
Což takhle svléknout se do půl těla, utahovali si lídři G7 z Putina |
Skupina G7 rovněž ocenila veškeré snahy zdokumentovat a odhalit válečné zločiny. „Přímí pachatelé válečných zločinů a dalších zvěrstev stejně jako činitelé a vojenští vůdci odpovědní za jejich spáchání, musí být hnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ uvedly státy G7. Ty trvají na dodržování ženevských konvencí chránících válečné zajatce.
Prohlášení má 12 bodů, odsouzení ruské války, podpora ukrajinských snah k ukončení války, závazek k ukrajinské bezpečnosti, humanitární pomoc, podpora uprchlíků uvnitř Ukrajiny i v zahraničí, dodržování mezinárodního humanitárního práva, odpovědnost za válečné zločiny, ochrana disidentů utíkajících z Ruska, zvýšení potravinové bezpečnosti, sankce, finanční a ekonomická podpora a rekonstrukce Ukrajiny.
Skupina G7 se chce podílet na poválečných bezpečnostních zárukách společně s „dalšími zainteresovanými zeměmi a institucemi a Ukrajinou“. Cílem je Kyjevu zaručit právo bránit se a svobodnou budoucnost a zároveň znemožnit další možnou ruskou agresi.
Nyní se G7 zavázala Ukrajině nadále poskytovat zbraně a zbrojní vybavení, logistickou, výcvikovou, zpravodajskou a ekonomickou podporu k budování ozbrojených sil.
Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA v prohlášení odsoudily ruskou jadernou rétoriku. „Rusko musí dostát svým mezinárodním závazkům včetně těch, které zakazují použití chemických, biologických a nukleárních zbraní,“ uvedly státy. Podle nich vyvolávají hluboká znepokojení ruská vyjádření, že by mohlo přesunout do Běloruska rakety schopné nést jaderné hlavice.
Expert: Použije Putin jaderné zbraně? Mohl by, pokud by hrozila ztráta Krymu |
K sankcím země G7 uvedly, že v reakci na ruskou agresi „zůstávají pevně odhodlány plnit bezprecedentní a koordinované sankční opatření“ a že sankce budou dále stupňovat. „Jsme odhodláni udržet a zintenzivnit mezinárodní ekonomický a politický tlak na prezidenta Putina a ty, kteří mu pomáhají v Bělorusku,“ prohlásila skupina. Dodala, že sankce potrvají tak dlouho, dokud to bude nezbytné.
Stejně tak se Ukrajina může podle G7 spolehnout na finanční podporu, která jen v letošním roce v závazcích a grantech na zajištění rozpočtu a fungování základních státních služeb dosáhla 29,5 miliardy dolarů (690 miliard Kč). Státy G7 rovněž chtějí pomoci s rekonstrukcí Ukrajiny a také s okamžitou obnovou kritické infrastruktury, zároveň ale zmínily potřebu tyto investice ochránit protikorupčními opatřeními, posílením právního státu a demokratických institucí.
