Již na začátku března podepsal Vladimir Putin zákon o médiích. Ten kriminalizuje veškeré objektivní zpravodajství o válce na Ukrajině. V reakci na to byla mnohá nezávislá média nucena ukončit činnost a více než 150 tamních novinářů údajně odešlo do exilu. Nezávislý list Novaja Gazeta dokonce oznámil, že přestane vycházet do konce války.
Rusové tak nemají přístup k žádnému zdroji nezávislých informací. Zatímco pro západní publikum představuje ruská invaze na Ukrajinu sérii brutálních útoků a strategických chyb ruské armády, ruská televize prezentuje tytéž události jako pozitivní vývoj denacifikace Ukrajiny. Deník The New York Times vybral z padesáti hodin televizních záběrů hned několik takových případů.
Křižník Moskva
Významnou ztrátu utrpělo Rusko v polovině dubna, když ukrajinské síly zasáhly vlajkový raketový křižník Moskva. Ukrajinští představitelé tehdy uvedli, že loď byla zasažena dvěma protilodními střelami Neptun.
Rusko poprvé přiznalo ztráty z potopené lodě: jeden mrtvý, 27 nezvěstných |
Ruská, státem kontrolovaná média, však celou situaci bagatelizovala. Nejprve ruské ministerstvo obrany uvedlo, že loď byla poškozena poté, co na palubě vybuchla munice. „Loď byla odtažena zpět ke břehu a posádka byla bezpečně evakuována“, pokračovala zpráva.
Později ruská média uvedla, že se loď potopila během bouře. V televizi se objevily i záběry zdravých ruských vojáků, které ruská média popsala jako posádku lodi Moskva, živou a zdravou.
Ruský narativ o počtu obětí
Vysoký počet padlých či zajatých ruských vojáků je dalším problémem Kremlu, který kazí jeho snahu vyvolat v Rusku pozitivní dojem z války. Ukrajinské počty zničených invazních sil ruská zpravodajská média opakovaně odmítají. Ignorovat oběti z vlastních řad je však mnohem těžší kvůli truchlícím rodinám padlých. Jen v několika případech se v ruských médiích objevily počty ztrát odpovídající údajům, které zveřejňuje i ukrajinská strana, krátce po zveřejnění ale byly smazány.
ANALÝZA: Rusku docházejí vojáci, i se zraněnými jich ztratilo na 40 tisíc |
Teprve v březnu Rusko poprvé přiznalo celkový počet obětí. Podle amerických expertů však i tyto zprávy Rusové značně podcenili. Ačkoli je obtížné získat přesné údaje o počtu obětí během války, západní zpravodajské agentury odhadují, že ruské vojenské ztráty by mohly dosáhnout až 10 000 mrtvých a 30 000 zraněných.
Masakr v Buči je podle Rusů podvrh
Brzy poté, co se ruské síly stáhly z oblasti kolem Kyjeva, se objevily snímky s těly mrtvých civilistů ležících v ulicích. Někteří civilisté leželi v ulicích se svázanýma rukama nebo se střelnými ranami na hlavě.
Ruští vojáci mezi mrtvolami. Záběry z dronu potvrzují vraždění lidí v Buči |
V ruské televizi byl ale tento nález označen za podvod. Televizní moderátoři začali analyzovat snímky a videozáznamy, zda nevykazují známky falšování. Mnozí tehdy poznamenali, že oblečení některých mrtvých civilistů bylo příliš čisté na to, aby mohli být na ulicích několik dní, a nemohli tak být zabiti během ruské okupace.
V prohlášení ministerstva obrany, které bylo odvysíláno v nočním zpravodajském pořadu „Vremja“, pak stálo, že na tělech nebyly známky rozkladu. „To vše je nezvratným důkazem toho, že fotografie a videa z Buči jsou další inscenací kyjevského režimu ve prospěch západních masmédií,“ uvádí se v prohlášení.
Tuto informaci však později samo Rusko pod tíhou důkazů popřelo. Jeho druhou variantou bylo, že civilisté byli skutečně mrtví, ale že je nezabili ruští vojáci, nýbrž ti ukrajinští. Tuto tezi dokonce ruská státní televizní stanice podpořila vlastní alternativní časovou osou. Pro své publikum vybrala záběry, které měly dokázat zabití civilistů až několik dnů po odchodu ruských jednotek.
Khaki oblečení? Jsi voják
Rusko se dočkalo mezinárodního odsouzení poté, co ruská armáda vybombardovala porodnici v přístavním městě Mariupol. Záběry zraněných těhotných žen, které lékaři nesli přes ohořelý areál nemocnice nebo je snášeli po poničených schodištích, jasně ukázaly západnímu světu civilní oběti války.
„Mariupol už není.“ V troskách porodnice jsou děti, chybí takřka vše |
Tak silné záběry nemohl Kreml utajit. Proto je do televize vypustil, upravil si je však k obrazu svému. Využil k tomu snímky dvou žen, jejichž tváře se v souvislosti s mariupolskou nemocnicí hojně objevovaly v západních médiích.
Jedna z nich, influencerka Marianna Vyšemirská, útok přežila a později porodila holčičku. Druhá žena, kterou se nepodařilo identifikovat, zemřela. Ruští moderátoři však tvrdili, že se jedná o jednu a tutéž ženu, čím chtěli Vyšemirskou jako přímého svědka umlčet. Vyšemirská ovšem popřela, že by byla tou ženou, kterou odnášeli mrtvou na nosítkách.
V jiném segmentu vysílaném ruskou televizí moderátor popsal oběti z nemocnice jako vojáky ukrajinského krajně pravicového praporu Azov. Záběry pořízené západními novináři totiž ukazovaly, že některé z obětí na sobě měly oblečení v barvě khaki, které matně připomínalo vojenské uniformy.
Záporoží na záběrech z dronů
Ruské síly začátkem března postoupily na největší evropskou jadernou elektrárnu. Potyčka s ukrajinskými silami skončila požárem areálu, který byl později uhašen. Ukrajinští představitelé obvinili Rusko z „jaderného terorismu“.
Rusové ostřelovali jadernou elektrárnu v Záporoží, poté se jí zmocnili |
Ruskému publiku však byla sdělena jiná verze. Podle té měli ukrajinští vojáci na zařízení sami zaútočit a před útěkem budovu zapálit. Podle vládního prohlášení, které moderátoři citovali ve státních médiích, ruské síly bránily objekt před „ukrajinskými sabotéry“.
Na záběrech zveřejněných o několik týdnů později pak byla elektrárna za běžného provozu. Záběry z dronu dokonce ukazovaly, jak pracovníci přicházejí do nepoškozeného zařízení a spořádaně procházejí bezpečnostními kontrolami.
„Zatímco probíhá speciální vojenská operace, jaderná elektrárna nepřestala pracovat ani na vteřinu,“ řekl tehdy Alexej Ivanov, reportér večerního zpravodajství „Vremja“. Ivanov také ruským divákům sdělil, že ruští strážci „nezasahují do práce elektrárny“. Jeden z vojáků, který uvnitř elektrárny poskytl rozhovor, uvedl, že „zaměstnanci tohoto závodu projevují určitý respekt“ a „udržují při práci pořádek a disciplínu“.
Myšlenka, že se Ukrajině pod ruskou kontrolou daří lépe, je i nadále častým tvrzením státní televizi. To posiluje Putinův argument, že ruští vojáci byli na Ukrajinu vysláni proto, aby chránili ukrajinské občany.
4. března 2022 |
