Od roku 2006 umírají či mizí v USA celé kolonie včel, po zimě jich Američané ztratí až 40 procent. Evropa je na tom zatím lépe.
"U nás není úhyn včel tak rapidní jako v Americe. Přesná čísla pro Česko neznám, v Polsku to ale předloni bylo 9 procent, loni patnáct," uvedl Oldřich Nedvěd z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky.
Američtí vědci analyzovali aktivitu tisíců genů včelstev a všimli si rozdílů v DNA zdravých a nakažených kolonií. Zkoumali zejména střevní buňky hmyzu.
"Jsou to velmi aktivní buňky, které propouští do těla včely spoustu látek a detoxikují toxiny. Pro tuto analýzu jsou velmi vhodné," řekl Nedvěd. "Když se virus dostane do těla včely, ze všeho nejlépe je poznatelný ve střevních buňkách, kde se také zkoumá," vysvětluje.
Zatímco dosavadní výzkumy předpokládaly, že hromadný úhyn včel způsobují například otravy z pesticidů či infekce a roztoči, nová metoda odhalila virový původ úmrtí. To způsobují především dva viry s označením ABPV a IAPV. "Ve střevech včel jsme objevili velké množství fragmentů ribozomu, tedy struktury, která se podílí na tvorbě proteinů," řekl BBC May Berenbaum z University of Illinois.
Virus ohrožuje tvorbu vlastních proteinů. "Tyto viry všechny útočí na stejném místě," dodal profesor Berenbaum, "dostanou se do ribozomu a místo toho, aby včely tvořily vlastní protein, vytvářejí tak protein viru," řekl s tím, že v "nemocných úlech" je viru daleko více.
Virus tedy opotřebuje ribozomy buněk a včela umře na vysílení. Vědci se navíc domnívají, že pokud na včelu působí více podobných virů, úplně ribozomy zničí. Odborně se činnost viru hodnotí jako zabránění obvyklé "genové expresi" včel.
Včela zemře za pár dní od nakažení
Virus se podle Nedvěda rychle rozšiřuje mezi buňkami do celého těla včely, až včela padne vysílením. "Je to otázka několika dní. V případě otravy pesticidy by přišla smrt včely rychleji, u roztočů Varroa je naopak pomalejší, trvá i několik týdnů," srovnává entomolog Nedvěd.
Podle Nedvěda není nicméně zjištění amerických vědců pro praxi příliš užitečné. "Metoda zjišťování virů úl po úlu je dost nákladná, pro praxi to není velký posun, pro vědu ale ano," míní. Nevylučuje, že se viry mohou dostat i do České republiky.
Včely u nás umírají spíše na "tradiční nemoci", jako je včelí mor, hmyzomorka Nosema nebo roztoč Varroa. "Někteří včelaři se úlům tolik nevěnují a nepečují o včelstva tak intenzivně, poté přijdou, když už jsou škůdci silně rozšířeni," dodal Nedvěd.
Nedávno objevený virus zatím u nás rozšířený není, i když se může rozšířit i do Evropy velmi snadno. "Například pokud je včela náhodně přivezena se zbožím putujícím přes moře," dodal odborník.
