Vedle chrámů běžné velikosti navíc Rumuni v Bukurešti budují katedrálu obřích rozměrů, která by se měla stát nejvyšší náboženskou stavbou jihovýchodní Evropy.
Pokud se vypravíte na rumunský sever, budete patrně překvapeni všudypřítomnými kostely rozmanitých velikostí, stáří i provedení. Co hned na první pohled překvapí, jsou jejich vysoké počty. Mnoho kostelů postavila církev až po roce 1989. Od revoluce, která svrhla Ceauşescův režim totiž ortodoxní církev v Rumunsku zažívá ohromný vzestup.
Hlásí se k ní skoro 90 procent populace a její přední postavení je nejlépe viditelné právě na rozsáhlém programu výstavby nových svatostánků. I když je Rumunsko bezpochyby nábožensky založená země s řadou silně zakořeněných rituálů a tradic, v poslední době budí rozsáhlé státní subvencování výstavby kostelů stále hlasitější kritiku.
Kostel svatého Stefana v Bukurešti.
Do čela odpůrců se staví člen parlamentu za Stranu zelených, Remus Cernea. "V Rumunsku ve skutečnosti existuje mezi státem a církví velký problém," prohlašuje. "Pokud chce církev něco postavit, je to zcela v pořádku dokud peníze na stavbu používá ze svých zdrojů a nikoli z veřejných financí," řekl a doplnil, že Rumunsko každoročně na stavbu dalších kostelů dává desítky milionů eur.
Rumunsko má ekonomické problémy, přesto kostely staví
Země se přitom potýká s rozpočtovými problémy. Patří mezi nejchudší členy Evropské unie a v roce 2009 požádala o finanční pomoc Mezinárodní měnový fond. Vedle samotného financování stavebních prací posílá Rumunsko každoročně více než 100 milionů eur na platy duchovních a další miliony směřují na obnovu stávajících církevních staveb, informovala britská BBC.
Finanční toky jsou často neprůhledné, protože pocházejí z mnoha zdrojů, od obecních rad, přes státní společnosti až po samotné věřící. "V mnoha případech politici navíc schválí veřejné dotace pro kostely, jen aby si zajistili podporu kněžích ve volbách. Často také vidíte, že firmy, které mají stavbu na starosti, vlastní lidé, jež mají velmi blízko k politikům," říká hlasitý kritik Cernea.
Silná vazba mezi církevními představiteli a politiky má podle odborníka na vztahy státu a církve Livia Andreescu kořeny již v komunistické éře. "Mnoho kněží tehdy kolaborovalo s režimem a pomáhalo Ceauşesca udržet u moci. Dnešní vazba je tedy v mnoha ohledech podobná," míní Andreescu a dodává, že v době komunismu stát církev samozřejmě materiálně vysával.
To potvrzuje i rumunský ministr pro náboženské záležitosti Victor Opaschi, jenž přiznává, že blízké pouto mezi politiky a církví během voleb "není nic dobrého." Současně však jedním dechem dodává, že se "stát snaží církvi kompenzovat pouze to, co jí komunisté vzali." Prozatím se tak zdá, že Rumunsko se jen tak svého evropského prvenství ve stavbě sakrálních staveb nevzdá.
