Peking investuje do moderních sledovacích zařízení miliony jüanů. Kamery s vysokým rozlišením nově musejí být ve všech nákupních centrech a supermarketech. Čočky sledovacích zařízení už hlídají univerzitní učebny, ulice i dveře disidentů.
Poháněná arabským schizmatem, že se největší nebezpečí pro režim ukrývá uvnitř státu, hodlá říše středu v příštích letech utratit miliony jüanů za monitorovací systémy v kinech a divadlech.
Podle analytika Po Čanga Peking jen loni nainstaloval deset milionů kamer, a pokud si země udrží současný trend, bude počet sledovacích zařízení růst každý rok v průměru o 20 procent. Před tím varují především ochránci lidských práv.
V Číně chybí pojistky proti zásahům do soukromí
Podle nich je totiž používání kamer a zasahování do soukromí lidí ošemetné i v demokratických společnostech, kde existují protiváhy jako nezávislé soudy nebo zákony na ochranu soukromí.
Přibývání kamer v ČíněJihočínský Čchung-Čching hodlá ke stávajícím 310 tisícům kamerám do roku 2014 nainstalovat dalších 200 tisíc zařízení. Zdroj: The Guardian |
"Žádné z těchto zabezpečení v Číně neexistuje, což vzbuzuje velmi reálnou představu o orwellovské společnosti, ve které je člověk stále monitorován, a to i ve svém soukromém životě," varoval před čínským kamerovým "zbrojením" Nicholas Bequelin z Human Rights Watch.
Ochránci lidských práv podle listu The Guardian tvrdí, že kamery cílí především na disidenty. "Když politické vězně propustí z vězení nebo pracovního tábora, často najdou průmyslovou kameru, jak míří přímo na jejich dům," líčí aktivista Wang Sung-lien.
Osazování milionů kamer má ale i své příznivce. Ti většinou argumentují tím, že kamery pomáhají potírat zločin. Podle šanghajské policie se jen díky nim podařilo loni dopadnout šest tisíc zločinců.
Za vnitřní bezpečnost Čína letos utratí 525 miliard jüanů, což je více než oficiálně přiznávaný armádní rozpočet. Kromě instalace kamer Čína investuje především do kontroly internetu nebo pouličních komisí, které kontrolují pohyb obyvatel.
