Tak už ve starověku, kdy se čas měřil slunečními hodinami se logicky i délka hodiny v průběhu roku, navíc i v závislosti na zeměpisné poloze, měnila. Den se měřil na 12 hodin, což byla i běžná pracovní doba. Navečer se zavíraly městské brány a noc se pak dělila na jednotlivé noční hlídky. Nebyli tak blbí, jak bychom možná dneska mohli myslet. V době rovnodennosti se začínalo zhruba kolem naší šesté hodiny, jim ale začala hodina první, v poledne měli 6 a večer 12. Vstávali ale logicky dřív, ještě před východem slunce, kdy se na obzoru objevila jitřní hvězda, Venuše, jejíž svit pak s nabývajícím denním světlem bledl, aby se pak navečer opět objevila jako Večernice. Proto byla Jitřenka už odpradávna a napříč všemi civilizacemi starým kulturním symbolem, který se zachoval až dodnes. Staří pohané dokonce Venuši uctívali přímo, biblicky se symbol jitřní hvězdy přenáší na Ježíše Nazaretského (Zj 22,16), ačkoli byl přisuzován též i satanu, padlému andělu (Iz 14,12). Až do té míry si lidé cenili denního světla. Nic na tom nemění, že si dnes dokážeme posvítit jinak. Je jasné, že především v souvislosti s průmyslovou revolucí nastala potřeba měřit čas jinak, přesněji, celý systém změnit a přizpůsobit např. pro potřeby nepřetržitých provozů. O tom žádná. Nevidím ovšem důvod s ním neustále "hejbat". Namísto něj si dokážu si představit systém letního a zimního režimu, kdyby se například v zimě začalo pracovat v 8, na jaře i na podzim v 7, v létě v 6 nebo podobně. A nemuselo by to dělat problém ani sovám ani skřivanům.
. Uz mu za to v Rusku libaji lem roucha?
