Jeho smrt potvrdila česká konzulka v Káhiře Monika Dobiášová. "K takovým neštěstím tu mezi českými turisty dochází několikrát ročně," řekla. Lidé podle ní přeceňují síly a často neznají ani svůj zdravotní stav.
"Nebezpečné to pak pro ně může být při značných vedrech, tím spíše, když zvolí fyzicky náročný způsob relaxace, jako je potápění," vysvětluje konzulka. Vše zatím nasvědčuje tomu, že Zdeněk P. zemřel při potápění na infarkt či mozkovou mrtvici.
Účastníci výletu viní agenturu z nedbalosti
Jeho skon přiměl účastníka tragického výletu Romana Kučeru k vážným obviněním: majitel potápěčské agentury TOP DIVE Pavel Šenk vedl podle něj sestupy pod hladinu velmi nedbale, nezajímal se o potápěčské zkušenosti jemu svěřených lidí, a dokonce prý neměl k ponoru potřebné kvalifikační licence.
To vše mohlo podle Kučery nepřímo přispět ke smrtelné tragédii. Kučera svá podezření přesto nesdělil ani policii, ani českému konzulátu v Egyptě.
Podle zjištění MF DNES navíc nařčení týkající se povolení není pravdivé. Šenk má potřebné licence, které ho opravňují k vedení potápěčských safari.
Komu svěřit svůj život?
Co se vlastně při potápění stalo? Šenk popisuje neštěstí následovně: "Když jsem uviděl, že se Zdeněk P. propadá při ponoru hlouběji, než by měl, naznačil jsem mu, aby si dofoukl kompenzátor vztlaku. Příliš nereagoval. Okamžitě jsem k němu připlaval a všiml si, že má potápěčskou masku částečně zaplněnou vodou. Podle vydechovaných bublin stále dýchal."
Na palubě přivolané lodi pak potápěč i přes oživovací pokusy lékaře zemřel. "K jeho záchraně jsme podnikli vše," ujišťuje účastník výletu a šéf potápěčského centra Petr Votoček. S TOP DIVE vycestoval i proto, že s ní má dobré zkušenosti.
Tomio Okamura z Asociace cestovních kanceláří nicméně připomíná, že čeští potápěči (jen do Chorvatska jich ročně vyrazí 45 000) by se měli zajímat o to, zda má cestovka zaměřená na potápění potřebné licence.
