Chrám Liou-š' se nachází ve stejnojmenném městě poblíž Wen-čou, na pobřeží východočínské provincie Če-ťiang, a je pravděpodobně největší křesťanskou stavbou v Číně. O Velikonoční neděli se uvnitř shromažďují tisíce Číňanů, aby zde vyjádřily svou oddanost nikoli komunistické straně, ale Bohu. Do lavic obřího chrámu může ve stejnou chvíli usednout na pět tisíc věřících, což je dvakrát tolik než v britském Westminsterském opatství. Stavba se také může pochlubit šedesátimetrovým křížem viditelným na kilometry daleko.
Obří chrám je jedním z nejvýraznějších symbolů rapidní proměny země, ke které dochází v posledních letech. Asijský obr se postupně mění v zemi s jednou z největších křesťanských komunit na světě, píše The Telegraph.
"Je úžasné následovat Ježíše Krista, dává nám to velkou sebedůvěru," říká nadšeně Ťin Chung-sin, jedna z návštěvnic chrámu, a obdivuje zlatý kříž nad oltářem. "Pokud by každý v Číně věřil v Ježíše, nepotřebovali bychom policejní stanice. Nebyli by zlí lidé a žádný zločin," představuje si žena.
Mao chtěl křesťanství vymýtit, ale neuspěl
Čínská lidová republika je oficiálně ateistickým státem. Ovšem zdá se, že čím dál více z jejích 1,3 miliard obyvatel hledá životní smysl a duchovní útěchu, kterou jim neposkytne komunismus ani kapitalismus. Stát formálně uznává pouze pět náboženství: buddhismus, islám, taoismus, katolictví a protestantství. Zejména poslední dvě jmenovaná vyznání zažívají v současnosti, co do počtu věřících, boom.
Křesťanů začalo v Číně prudce přibývat zejména od roku 1976, kdy zemřel diktátor Mao Ce-tung, a definitivně tak odezněla kulturní revoluce, v rámci níž docházelo k násilnému potlačování křesťanů a zavírání kostelů.
Podle odhadů sociologů je dnes Čína na nejlepší cestě stát se "nejkřesťanštější" zemí na světě.
"Podle mých výpočtů Čína směřuje k tomu, aby se velmi brzy stala největší křesťanskou zemí. Dojde k tomu dříve než za jednu generaci. Ne všichni jsou však na tuto dramatickou změnu připraveni," domnívá se Fenggang Yang, profesor sociologie na americké univerzitě Purdue a autor knihy Náboženství v Číně: Přežití a obnova pod vládou komunismu.
Miliony křesťanů si budují nové kostely
Čínská protestantská komunita, která měla ještě v roce 1949 pouhý milion věřících, již předstihla většinu zemí, které jsou tradičně spojovány s evangelickým boomem. Podle údajů agentury Pew Research Center v roce 2010 již v Číně žilo 58 milionů protestantů, zatímco například v Brazílii 40 milionů a v Jihoafrické republice 36 milionů.
Profesor Yang předpokládá, že toto číslo bude nadále růst a v roce 2025 bude v Číně 160 milionů křesťanů. Tím by Čína předstihla i Spojené státy, kde v roce 2010 bylo 159 milionů protestantů, ovšem počet věřících zde v současnosti spíše klesá.
Pokud se odhady sociologů naplní, v roce 2030 bude v Číně 247 milionů věřících protestantů a katolíků, tedy více než v Mexiku, Brazílii a Spojených státech, tedy zemí, kde v současnosti žije nejvíce křesťanů.
"Mao si myslel, že může náboženství vymýtit. A věřil, že toho dosáhl. Je ironické, že v tom vlastně naopak naprosto selhal," komentuje Yang.
Například nedělní mši v současnosti navštěvuje pravidelně více Číňanů než Evropanů.
Méně odvážným stačí "podomní" bohoslužby
Na rostoucí počty věřících musely zareagovat místní náboženské organizace, které na mnoha místech budují nové a větší kostely. Příkladem je zmiňovaný chrám Liou-š' , který musel být vybudován, protože původní kostel ve městě měl nedostatečnou kapacitu. "Náš starý kostel byl malý a nenápadný. Nebylo v něm místo pro všechny farníky, zejména o Vánocích a Velikonocích. Nový kostel je veliký a nápadný," říká sedmadvacetiletá farářka Š' Siao-li.
Miliony čínských protestantů navíc oficiálně nechodí do kostela, ale pořádají podomní "undergroundové" bohoslužby, ve snaze nebýt přitom na očích komunistické straně, která křesťanský boom sleduje s nelibostí.
Soudruzi se totiž obávají rostoucího vlivu církve a v posledních týdnech se v médiích objevovaly zprávy o kampani proti věřícím v provincii Če-ťiang, kde úřady nařídily v zbourat desítky kostelů, údajně z bezpečnostních důvodů (více čtěte zde).
Nicméně oficiálně uznané náboženské organizace stát také do jisté míry podporuje, protože mohou být užitečným spojencem pro udržení společenské stability. Agentura Reuters loni citovala čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který prohlásil, že "Čína ztrácí svůj morální kompas". Tradiční náboženská vyznání jako taoismus, buddhismus či konfucianismus podle něho mohou "pomoci zaplnit prázdnotu, díky které vzkvétá korupce".
A perlička na závěr: podle nedávné studie Číňané v online vyhledávání zadávají hesla "křesťanská kongregace" a "Ježíš" častěji než "komunistická strana" a "Si Ťin-pching".
