Střety v Oděse se večer soustředily kolem budovy odborové organizace, kterou obklopovali proukrajinští aktivisté. Stoupenci jednotné Ukrajiny na budovu útočili zápalnými lahvemi, separatisté na ně ze střechy a z oken házeli kameny. Požár následně zachvátil druhé a čtvrté podlaží pětipodlažní budovy.
Někteří se z hořící budovy snažili dostat po provazech oknem. Reportér Howard Amos na Twitteru napsal, že jeden z nich slaňování nezvládl a spadl z výšky druhého patra. Proruské demonstranty se podle Amose snažili z budovy zachránit i někteří stoupenci Kyjeva.
Páteční dění na Ukrajině jsme sledovali on-line |
Před osmou hodinou večerní SELČ byli někteří proruští demonstranti vyvedeni z budovy odborové organizace. Před budovou leželi na zemi, zraněné ošetřili lékaři. Posléze je pak zadržela policie a odvezla je pryč.
Policie však následně po prohlídce budovy informovala, že během požáru zde zemřelo 38 lidí. Ministr vnitra posléze upřesnil, že 30 lidí se otrávilo kouřem, osm dalších zemřelo při skoku z okna. Později však bilanci změnil na 31 mrtvých, píše server BBC. Další padesátka lidí, včetně deseti policistů, vyhledala lékařské ošetření.
Žhářství mají podle ruské agentury ITAR-TASS na svědomí bojůvky radikálních nacionalistů z organizace Pravý sektor. Prý i na lidi, kteří incident přežili, útočily obušky. Tuto informaci serveru theguardian.com potvrdil i reportér Howard Amos "Cílem je očistit Oděsu od proruských aktivistů. Všichni jsou placeni Ruskem," řekl prý reportérovi Dmitrij Rogovskij, který se hlásí do řad Pravého sektoru.
V souvislosti s požárem vydalo ruské ministerstvo zahraničí prohlášení, v němž obviňuje krajně pravicové skupiny působící na východě Ukrajiny. "Události v Oděse jsou dalším potvrzením použití kriminální síly. Jsme znepokojeni informacemi o dalších zločinech v Oděse a apelujeme na Kyjev a jeho západní spojence, aby ukončili toto násilné bezpráví," stojí mimo jiné v prohlášení.
Lidé umírali i při střetech
Přístavním městem při předešlých střetech létaly kameny z dlažby, molotovovy koktejly a na asfaltu byla vidět krev. Na místě se střetli stoupenci jednotné Ukrajiny, mezi nimiž byli i fanoušci fotbalového klubu Černomorec, s proruskými demonstranty.
Nejméně čtyři lidé zemřeli při pouličních potyčkách. "Jeden z mrtvých utrpěl střelné zranění do plic, jak už bylo oznámeno dříve. Zatím však neznáme příčinu smrti u ostatních mrtvých," citovala nejmenovaného policistu agentura Interfax-Ukrajina.
Podle informací agentury Reuters, která odkazuje na místní policejní zdroje, je nejméně dalších 15 lidí zraněno. Ukrajinská státní agentura Unian uvedla, že mezi zraněnými jsou i tři policisté a tři novináři. Agentura dodala, že počet zraněných zřejmě bude během pátečního večera růst.
Prvotní střet nastal na Chrámovém náměstí v centru města, kde se srotilo na dva tisíce demonstrantů. Policie a hasiči se snažili situaci uklidnit a rozdělit obě rozbouřené skupiny. RT informovala, že rozlícený dav donutil řidiče jednoho z hasičských vozů, aby auto opustil a utekl.
Separatisté byli vyzbrojeni nejen plynovými, ale i automatickými zbraněmi, mačetami, baseballovými pálkami a zápalnými lahvemi, zatímco přívrženci jednotné Ukrajiny vrhali dlažební kostky z rozebíraných chodníků. Policii se dlouho nedařilo nastolit pořádek.
Kdo potyčky vyvolal? Agentury se různí v názoru
Zpravodajské agentury se liší v názoru, kdo protesty vyvolal. Zatímco ukrajinská agentura Unian napsala, že "účastníky pochodu za jednotnou Ukrajinu napadli proruští stoupenci", ruská agentura ITAR-TASS píše, že masové nepokoje vyprovokovalo asi 1 500 radikálně naladěných stoupenců kyjevského režimu a fotbalových ultras s insigniemi nacionalistického uskupení Pravý sektor.
Podle Unianu byl na počátku pochodu průvod fotbalových fanoušků, k nimž se přidali i lidé s ukrajinskými vlajkami v rukou. Po zpěvu ukrajinské hymny však na průvod zaútočili mladíci s baseballovými pálkami a do rvačky se pak zapojilo několik tisíc lidí. Mnozí prý byli z hnutí Kulikovo Pole, které volá po federalizaci země, a chtějí prosadit, aby ruština získala na Ukrajině status úředního jazyka.
