Podle AP není jasné, zda bude mít GERB celkovou většinu parlamentních křesel, díky níž by se vyhnula nutnosti vytvořit vládní koalici. Rozdělení mandátů ve 240členném zákonodárném sboru bude oznámeno později tento týden, i když podle volební komise GERB těsně nedosahuje na většinu - podle prozatímních propočtů jí připadá 116 křesel.
Pro turecké menšinové Hnutí za práva a svobody (DPS) hlasovalo 14,5 procenta účastníků voleb a pro nacionalisty z hnutí Útok 9,3 procenta. Do parlamentu se také dostala pravicová Modrá koalice SDS-DSB (6,8 procenta). Experti se domnívají, že GERB pravděpodobně uzavře dohodu o spolupráci právě s Modrou koalicí.
Ustavující zasedání nového parlamentu by se mělo konat 14. července. Hlasování se podle agentury DPA zúčastnilo 60,2 procenta oprávněných voličů. Padesátiletý Borisov po oznámeném vítězství opět zdůraznil, že v budoucí bulharské vládě bude prosazovat urychlení reforem a boj s korupcí. "Ti, kteří kradou, by se měli začít bát... Zloději půjdou do vězení," prohlásil před novináři.
Bulharsko prochází hlubokým hospodářským propadem provázeným prudce rostoucím počtem nezaměstnaných. Analytici již před volbami předpovídali, že obyvatelé dají najevo nespokojenost s vládou socialistů tím, že podpoří opoziční uskupení GERB, od něhož očekávají zásadní nápravu stávajícího stavu.
Symbolem změny je pro velkou část bulharské veřejnosti právě Borisov, přezdívaný pro svůj sklon k okamžitému jednání Batman - podle stejnojmenného filmového hrdiny. Všeobecnou oblibu si Borisov získal po roce 2001, kdy z pozice velitele bulharské policie vedl nekompromisní boj proti zločinnosti a proti mafiím. Tvrdě také kritizoval skandály kolem spojení politiků a soudců s organizovaným zločinem a několikrát chtěl odstoupit kvůli pomalým soudům a nedostatečné legislativě.
V roce 2005 byl Borisov zvolen starostou bulharské metropole Sofie a o rok později si založil vlastní stranu GERB. Ta poté poměrně překvapivě dvakrát vyhrála volby do Evropského parlamentu.
Bulharsko, které má zhruba 7,6 milionu obyvatel, se začlenilo do Evropské unie v roce 2007. Země je nejchudším členem unie, přesto v roce 2008 přišla o možnost čerpat z její finanční pomoci až půl miliardy eur, a to kvůli nedostatečnému boji s úplatkářstvím.
Podle politických komentátorů se nová bulharská vláda musí rychle vypořádat s hrozbou dalších sankcí ze strany EU, protože bulharská ekonomika nezbytně potřebuje pomoc. Stejně tak musí nový kabinet zastavit katastrofální nárůst státního dluhu a masový úprk zahraničních investorů ze země, který je stále výraznější.
