Biľak byl poslední žijící signatář takzvaného zvacího dopisu, který se stal formálním zdůvodněním sovětské vojenské invaze do Československa v roce 1968. Zemřel ve věku 96 let ve své bratislavské vile. Na veřejnosti se už roky neobjevoval a v poslední době ho zdravotní potíže nutily zůstat na lůžku.
Část smutečních hostů přinesla na poslední rozloučení s Biľakem věnec nebo kytici, nechyběla ani červená vlajka Komunistické strany Slovenska. Početné zástupce medií ochranka do smuteční síně nevpustila.
"Vážil jsem si jeho činnosti. Mnoho dobrého (Biľak) udělal. Vcelku neprávem se vedou o něm různé řeči. Byl to člověk, který byl oddán myšlence socialismu - dělal proto všechno, co mohl. Dělal to s plným nasazením," řekl Jakeš.
Kapitalismus v 60. letech? Teď vidíte jaké to je
I v současnosti se Jakeš zastává takzvané normalizace, která v komunistickém Československu potlačila snahu o demokratické reformy na konci 60. let a jejímž představitelem byl i Biľak. "Jestli si někdo myslel, že místo toho se už tehdy měl budovat kapitalismus, tak dnešek asi už většinu lidí přesvědčil, že je tomu jinak," dodal někdejší generální tajemník KSČ.
Po smutečním obřadu Jakeš poukázal na údajně fungující ekonomiku, která podle něj za komunismu patřila lidu. "Co je z toho dnes? Země patří vlastně cizincům, země je zadlužena. Jaké výhledy mají lidé?" poznamenal. Obhajoval přitom politiku, na které se Biľak podílel. "Byla to cesta dopředu, cesta budovatelů, a ne cesta rozkrádání země. Odešel (Biľak) jeden z těch, kteří dali všechny síly pro to, aby lid v této zemi žil lépe než předtím. To se podařilo," tvrdil Jakeš.
Do krematoria dorazili také bývalý vysoký představitel Komunistické strany Slovenska Gejza Šlapka, současný šéf této neparlamentní strany Jozef Hrdlička nebo poslední šéf StB Lorenc. "To není příležitost pro rozhovory. Na pohřbu nebudu nic komentovat," řekl novinářům Lorenc.
Nebylo většího vlastence
Mezi smutečními hosty byl rovněž ruský velvyslanec na Slovensku Pavel Kuzněcov a někdejší člen předsednictva ústředního výboru KSČ Jan Fojtík. "Nemusí už odpovídat na sprosté a hulvátské útoky, které se proti němu vedly. Ty lži, že například pozval sovětské vojsko. Nebylo většího vlastence za nás, než byl Vasil Biľak," prohlásil Fojtík.
Do Bratislavy zřejmě nepřijel nikdo z Komunistické strany Čech a Moravy. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik ČTK řekl, že neví o tom, že by některý z jeho stranických kolegů na dnešní Biľakův pohřeb jel. Mluvčí KSČM Robert Kvacskai byl jednoznačnější a prohlásil, že nikdo z českých komunistů se do slovenské metropole v souvislosti s touto událostí nevydal.
Historici vesměs hodnotí Biľaka v historickém kontextu velmi negativně. Upozorňují například, že v 70. letech se v KSČ přidal na stranu konzervativního křídla, které vystupovalo proti snahám o demokratické změny v Československu. Za údajný podpis "zvacího dopisu" byl Biľak trestně stíhán. Vyšetřování ovšem bylo v minulosti přerušeno, protože se slovenským úřadům nepodařilo z Ruska získat originál dokumentu k provedení grafologické zkoušky.
Slovenská média už dříve spekulovala, že tělesné ostatky Biľaka budou uloženy na hřbitovu v Bratislavě, kde je pohřben i Alexander Dubček. Dubček byl hlavním představitelem Pražského jara, uvolňování politických poměrů v Československu, které zastavila zahraniční vojenská invaze v srpnu 1968.
Podívejte se, jak Vasil Biľak mluvil na sjezdu KSČ v roce 1971:
6. února 2014 |
