Tým archeologů z univerzity v Buenos Aires ve spolupráci s pracovníky muzea Andrése Guacuraría se objev podařil po několik měsíců dlouhém pátrání na území parku Teyú Cuaré na severu Argentiny, jen několik desítek kilometrů od hranic Paraguaye, uvádí server argentinského deníku Clarin.
Ruiny jsou podle zkoumání pozůstatkem trojice staveb. Největší z nich měla podle archeologů čistě obytnou funkci, další byla skladištěm a třetí byla podle všeho úkrytem, kam se měli obyvatelé schovat v případě prozrazení. Stavení bylo vybudováno v první polovině 40. let minulého století na strategickém místě, které se ve své době nacházelo v téměř nepřístupném terénu. Navíc s výhodnou únikovou cestou do Paraguaye, píše server RT.
„V polovině 2. světové války měli nacisté podle všeho tajný projekt na vybudování skrýší pro své nejvyšší velení v případě porážky Německa. Na nepřístupných místech v pouštích, horách, útesech nebo uprostřed džungle, jako v tomto případě,“ vysvětluje vedoucí týmu archeologů Daniel Schavelzon.
Německé mince a keramika
V ruinách archeologové objevili také několik mincí s nacistickými symboly. Vyraženy byly v letech 1938 až 1941, uvádí The Guardian. Z tehdejšího Německa pochází také nalezený porcelán.
Přímé důkazy o tom, že měly stavby sloužit pro ukrývání nacistických pohlavárů, podle Schavelzona zatím neexistují. Zároveň však dodává, že žádné jiné vysvětlení vzhledem k odlehlosti stavby a nalezeným mincím podle něj neexistuje.
Místní lidové legendy navíc dlouho tvrdily, že se v džunglích parku Teyú Cuaré ukrýval osobní tajemník Adolfa Hitlera a vedoucí hlavní kanceláře NSDAP Martin Bormann. Jeden z nejmocnějších mužů Třetí říše sem měl podle povídaček uprchnout krátce po válce.
V roce 1998 se však na základě analýz DNA zjistilo, že Bormann zemřel v květnu 1945 v blízkosti berlínského vlakového nádraží Lehrter. Podle obyvatel Teyú Cuaré však není vyloučeno, že se zde pohyboval jiný vysoce postavený nacistický uprchlík.
Poválečný úprk nacistů do Argentiny
Podle Schavelzona však nalezená skrýš nakonec nebyla potřeba. Uprchlí nacističtí zločinci totiž po válce našli legální útočiště v náručí tehdejšího argentinského prezidenta Juana Peróna. Do Jižní Ameriky jich podle Centra Simona Wiesenthala odcestovalo na pět tisíc. Byli mezi nimi například Joseph Mengele, Josef Schwammberger, Alois Brunner či Adolf Eichmann, píše server The Telegraph.
Posledně jmenovaný však spravedlnosti neutekl. Pod jménem Ricardo Klement žil několik let v Buenos Aires a mimo jiné provozoval i farmu na chov králíků. V té době se o něj začala zajímat izraelská tajná služba Mosad. Po dlouhém sledování byl dopaden a v tichosti převezen do Izraele, což vyvolalo mezinárodní skandál. Mosad totiž na argentinském území operoval bez vědomí úřadů. V srpnu 1961 byl Eichmann odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 31. května 1962.
Lov na bývalé nacisty pokračuje i desítky let po skončení války. Ředitel Wiesenthalova centra Efraim Zuroff uvedl, že v září loňského roku zaslal na německá ministerstva spravedlnosti a vnitra seznam 76 mužů a čtyř žen, kteří sloužili v Einsatzgruppen. Na seznamu jsou ti nejmladší z okruhu 1100 lidí, o nichž centrum ví, že byli členy nacistické organizace (více čtěte zde).