Auditoři Enronu zničili většinu dokumentů a nikdo neví proč; vrcholoví manažeři prodávali akcie svého podniku s velkým ziskem, jako by věděli, co bude následovat, a důchodové fondy tisíců pracovníků jsou vymeteny.
Tisk bouří a ptá se, zda administrativa o prekérní finanční situaci podniku věděla a proč nevarovala včas důchodové střadatele před pádem.
|
Enron byl štědrým přispěvatelem na předvolební kampaň prezidenta George Bushe a ministr spravedlnosti John Ashcroft dal kvůli střetu zájmů ruce pryč od vyšetřování, protože společnost mu kdysi poskytla peníze na neúspěšný pokus o kongresové křeslo. |
Vazby na Bílý dům
Bílý dům přiznává telefonáty předsedy a výkonného ředitele Enronu Kennetha Laye dvěma ministrům Bushovy administrativy krátce před vyhlášením bankrotu, který přišel na počátku prosince. Ale přiznání má za cíl dát najevo, že Bílý dům Enronu pomáhat nechtěl, protože na ekonomickém poli vláda měří všem stejně a nikomu neposkytuje privilegia.
Nikdo netrvá nijak vehementně na ustavení nezávislého vyšetřovatele, který by šel v rozkrývání skandálu na dřeň věci se stejnou buldočí vytrvalostí, jako kdysi Kenneth Starr v případě Lewinské a prezidenta Billa Clintona.
Taktizování demokratů
Demokraté tuší, že skandál poškodí prezidenta Bushe tak jako tak a pomůže jim v letošních doplňovacích volbách do Kongresu a možná i v prezidentském klání o dva roky později, aniž hnou prstem.
Aby však nevypadali jako politici, kteří vrážejí prezidentovi nůž do zad, když vede válku s terorismem, vzdávají se hlučného skandalizování a pro veřejnost opakují lítost nad osudem lidí, kteří přišli o důchodové úspory v podnikovém fondu.
Druhým důvodem vlažné reakce je fakt, že Enron zde byl pro všechny, tedy i pro demokraty, a mnozí senátoři a členové Sněmovny reprezentantů dostali bohaté předvolební dary. A zástupci Enronu byli také častými hosty Bílého domu ještě v době, kdy tam úřadoval demokrat Bill Clinton.
Rozmotávání spletence
Vyšetřování se rozbíhá, jak se dalo čekat, velmi pomalu a bude trvat léta. FBI musí zanalyzovat miliony dokumentů a doplnit ty, které zlikvidovala z neznámých příčin auditorská společnost Andersen. Musí prokázat, že vedení Enronu počínaje Kennethem Layem odprodalo úmyslně akcie vlastního podniku ve výši, v čase a způsobem, které napovídají o zneužití informací. A zatajilo skutečný finanční stav podniku převedením dluhů a pohledávek do dceřinných společností.
Bush mezitím rokuje s poradci v Bílém domě jak ochránit podnikové důchodové fondy před podobným bankrotem, ale jak se zdá, stěží vymyslí něco převratného. Podle pozorovatelů chce spíše vzbudit dojem nestranného a starostlivého politika a setřást ulpívající dojem, že straní zájmům velkého byznysu.
