„Petr skočil z mola do vody a jen kousek odplaval. Najednou se otočil, začal zuřivě plavat zpátky. Pořád se otáčel a zoufale se snažil dostat k molu. Zahlédla jsem za ním ve vodě velký stín a manžel zmizel pod vodou. Najednou vyletěl nad hladinu ocas žraloka a vyvalilo se obrovské množství krve...“ rozklepe se Andrea D. „Strašně krve. Strašně...“ opakuje.
Se sedmiletou černovlasou dcerkou stála na molu v letovisku Marsá Alam. Obě tragédii viděly.
„Šli jsme se všichni koupat. Já čekala s malou, až nám plavčík přinese plovací vestu, jinak bychom už byly ve vodě také,“ vypráví exkluzivně pro MF DNES.
Skromná rodina z Bánova na Zlínsku byla v Egyptě poprvé. Do té doby trávili dovolené většinou v Česku, dvakrát byli u moře v Chorvatsku. Opravovali dům, a tak si roky postupně šetřili na větší leteckou patnáctidenní dovolenou.
Tragédie se stala v pátek, dva dny před odletem domů. „Na to molo jsme se stejně jako spousta dalších lidí chodili koupat několikrát denně. Stejně jako další rodiny s dětmi, s malými dětmi,“ odmlčí se.
Plavčík má zákaz
Dvě stě metrů dlouhé molo vede z pláže přes korály do míst, kde už začíná hluboké moře. „Byly tam krásné korály a po pár metrech útes strmě klesá,“ vypráví druhá, starší dcera, která v době tragédie jen shodou náhod nebyla s rodinou u moře, ale zůstala na pokoji hotelu Calimera Habibaba Beach Resort. „Měla jsem teplotu a říkala jsem si, že za nimi dojdu později,“ vypráví dívka. I ona se ale u mola předchozí dny potápěla s maskou na šnorchlování, které jim půjčoval na břehu plavčík dohlížející na turisty.
Po útoku žraloka na dvaačtyřicetiletého Petra jeho manželka zkolabovala. „V tu chvíli se sbíhali lidé. Odvedli mě na pokoj, a když jsem se ptala, proč za ním proboha neskočil do vody plavčík, řekli mi, že má zákaz, protože stejně nic nezmůže. Naopak má bránit těm, kteří by do vody chtěli skočit,“ popisuje žena. Mluví pomalu, tlumeně, třese se. O tragédii mluví i před dětmi.
„Malá to celé viděla,“ zadívá se na dceru. „Ten žralok musel mít určitě dva metry,“ rozpaží. „To byl větší. O hodně větší, když stáhl tátu,“ skočí jí do řeči dcera a hnědé oči se jí lehce zalesknou. Nepláče. Z jejích slov mrazí.
Žraloky láká doba dvě hodiny po poledni
Andrea vypráví, že nikdo na pláži, která byla společná pro tři zdejší velké hotely, je nevaroval před jakýmkoliv rizikem. Třebaže nyní místní mluví o tom, že Egypťané ze zkušenosti do vody nechodí mezi polednem a 14. hodinou. Protože slunce v tu dobu svítí přímo na hladinu a z plavce jde stříbrná záře. Právě to láká žraloky.
„Nic takového nám nikdo neříkal, nikdo nás neupozornil,“ namítá Andrea. Zároveň vyvrací i spekulace o dobytkářské lodi, která měla plout nedaleko a vyhazovat do moře uhynulá zvířata, a tím přilákat predátory. „Žádnou loď jsme neviděli a ani policisté nám o ničem takovém neříkali,“ dodává Andrea.
Přítomnost lodi v Rudém moři vyvrací i starosta Marsá Alamu Atef Wagda. Ten se snaží zejména turisty uklidnit a odmítá i slova o tom, že v okolí letoviska jsou žraločí ostrůvky či lokality, kde by lidem hrozilo nebezpečí. „Po žralokovi nyní pátráme. Žádná dobytkářská loď v okolí nebyla, ale zatím nevíme, co se přesně stalo,“ uvedl.
Cestovní kancelář doporučila, aby se lidé koupali v hotelových zátokách a mělčích lagunách a určitě neplavali na otevřené moře daleko od břehu. Molo je nyní uzavřené, za posledních deset let zaútočili žraloci v Egyptě patnáctkrát, zemřeli čtyři lidé.
Mýty o tajném letu
Andrea s dcerami odletěla z Egypta v sobotu v půl sedmé ráno prvním letadlem, které jim cestovní agentura zajistila. Zatímco některá média spekulovala, že letěla oklikou přes Švýcarsko, aby nemusela v letadle poslouchat debaty Čechů o tragédii, rodina popisuje návrat jinak.
„Letěly jsme přímo do Prahy. Z letadla jsme vystoupily bočním východem a nasedly do sanitky, která nás odvezla na stanoviště letištní záchranky. Pak nás odvezli na taxi, které čekalo v polích u letiště, a to s námi odjelo domů,“ líčí.
Teď čekají, kdy jim úřady vydají tělo k převozu do Čech, v zemi zůstává kvůli vyšetřování. Tragédii řeší egyptské ministerstvo životního prostředí i další experti. „Podle našich dřívějších zkušeností přeprava těla zpět do České republiky může trvat i několik týdnů,“ popsal Stanislav Zíma, marketingový ředitel cestovní kanceláře Exim Tours, s níž rodina na dovolenou jela.
Rodina veřejný pohřeb neplánuje, rozloučení bude jen v úzkém kruhu právě proto, jak obrovská tragédie to pro rodinu je. „Pomoc nám nabídli bratranci, přátelé i sousedé. Všichni tu vědí, co se stalo,“ dodala Andrea.
Teď bydlí s dětmi a svou ovdovělou maminkou na okraji Bánova v domku, který s manželem opravovali. „Manžel se tu narodil, já jsem se přistěhovala před šestnácti lety, maminka se přistěhovala před třemi měsíci,“ vypráví.
Vedle domku měl její manžel Petr autodílnu a v obci byl ještě se svým otcem vyhlášený právě jako šikovný opravář aut. „Chtěl mít práci co nejblíže, aby měl čas na opravu domu,“ vysvětluje Andrea lešení okolo budovy. Po návratu z Egypta chtěli udělat fasádu, těsně před odletem dodělali střechu, nyní čekali klempíře, aby dodělali okapy. „Chlap tady teď chybí...“ povzdechne si Andreina matka.
