Dohoda vyjednávaná více než dva roky počítala s tím, že Muhammad a další dva spoluobžalovaní se doznají k účasti na útoku z 11. září 2001 a budou odsouzeni na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.
Pentagon oznámil uzavření dohody loni na konci července. Několik dnů poté ji tehdejší ministr obrany Lloyd Austin zrušil, protože vyvolala silnou kritiku ze strany republikánů a příbuzných obětí. Vojenský soud ale v listopadu rozhodl, že rozhodnutí ministra přišlo příliš pozdě a Austin k němu neměl oprávnění.
Jedenáct vzpomínek na 11. září. Byla jsem sousedkou teroristů, říká Češka |
Odvolací soud však nyní v poměru dva ku jedné rozhodl o tom, že Austin jednal v rámci svých pravomocí, a dohoda je proto neplatná. Podle AP se tak nedá očekávat žádné rychlé ukončení dlouhého úsilí americké armády a několika vlád postavit před spravedlnost muže obviněného z plánování jednoho z nejsmrtonosnějších útoků na Spojené státy.
Při útocích 11. září 2001 zemřelo v USA téměř 3 000 lidí. Dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku. Další unesený dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii.
K útokům se přihlásil tehdejší šéf teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Tálibán. Americké speciální síly jej zabily v květnu 2011.
11. září 2010 |
