Bezpečnostní experti se dlouho domnívali, že se Usáma se svojí družinou schovával v těžko přístupných horách na hranici Afghánistánu a Pákistánu, tedy v oblasti, kam moc Islámábádu nikdy nesahala a které vždy vládli nevyzpytatelní kmenoví vůdci.
Tajná služba ISIPákistánská tajná služba ISI pomohla se vznikem Talibanu na počátku 90. let především kvůli obavám, že by se Afghánistánu po odchodu sovětských vojsk mohl zmocnit úhlavní pákistánský nepřítel, Indie. Pákistán se hnutí veřejně zřekl po teroristických útocích na cíle ve Spojených státech ze září 2001. Pákistánem se ale šíří zvěsti, že agenti podporovali Taliban i al-Káidu dál, a tím se připravovali na převzetí vlivu v Afghánistánu po odchodu amerických vojsk z oblasti. |
Jenže zesnulý šéf al-Káidy si užíval luxusu v přepychovém domě asi dvě hodiny jízdy od metropole Islámábádu, a to navíc poblíž stotisícového města, v jehož blízkosti sídlí tři posádky pákistánské armády. (více o posledním útočišti Usámy bin Ládina čtěte zde)
Nedaleko jeho útočiště navíc sídlí vojenská akademie Kakul, z jejíchž bran vycházejí nejen pákistánské vojenské elity, ale také některé významné kádry pákistánské rozvědky ISI (Inter Services Intelligence).
Skrývat se léta na takovém místě je podle vojenských expertů prakticky nemožné a někteří dokonce usuzují, že dům musela postavit ISI přímo jako útočiště pro Usámu bin Ládina. Pákistánští agenti se nařčením brání, ale na jejich roli ukazují i další indicie.
Američané provedli akci sami a nikomu o tom neřekli
Je to především noční projev šéfa Bílého domu Baracka Obamy, který jasně řekl, že akce byla pouze dílem Američanů. "Malý tým Američanů podnikl operaci profesionálně a s výjimečnou odvahou," prohlásil prezident.
Později sice zmínil, že spolupráce s Pákistánem v boji proti teroru pomohla vystopovat Usámův dům, ale vůbec nezmínil roli pákistánské armády. Nejmenovaní činitelé z Pentagonu poté prozradili, ze o operaci nebyl informovaný žádný stát, ani Pákistán.
Pákistánský Taliban hrozí odvetouPákistánská odnož Talibanu pohrozila odvetnými útoky za smrt Usámy bin Ládina. Bude prý mířit na pákistánské politiky a vojáky a na Američany. "Pákistánští představitelé, prezident Zardárí a armáda budou nyní našimi terči číslo jedna. Na druhém místě pak bude Amerika," řekl mluvčí povstalců Ehsanulláh Ehsan. autor: ČTK |
Z takového postupu čiší nedůvěra, kterou si mezi sebou američtí a pákistánští agenti pěstují už léta. Při tak důležité operaci, jako je dopadení nejhledanějšího teroristy, prostě Američané nechtěli doplatit na dvojí hru, kterou šedá eminence ISI v regionu často sehrává.
Do ISI se opřel Mullen i Clintonová
O sporné roli ISI, která vráží klín mezi Washington a Islámábád se šušká už léta. Jenže v poslední době o ní mluvila nahlas i šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, která loni v květnu otevřeně obvinila některé vládní politiky, že kryjí Usámu bin Ládina i spirituálního vůdce Talibanu mullu Umara.
"Neříkám, že se to děje na nejvyšší úrovni, ale věřím tomu, že někde v této vládě jsou lidé, kteří vědí, kde je Usáma bin Ládin a vedení al-Káidy nebo kde je mulla Omar a vedení Talibanu," prohlásila loni Clintonová.
Naposledy se do ISI opřel minulý týden americký admirál Mike Mullen, když prohlásil, že agenti mají vazby na teroristy. Dvojí hru špionů ISI odhalují depeše na WikiLeaks i uniklé výpovědi vězňů z Guantánama tamtéž. Celá situace zcela jistě zarazí klín mezi USA a Pákistán ještě hlouběji.
