Zařazení Íránských revolučních gard na seznam má mít především ekonomické účinky. Vládě USA umožní blokovat majetky gard a rušit finanční operace, které zahraniční firmy s gardami provádějí.
"Každý, kdo s těmito lidmi obchoduje, bude muset rychle přehodnotit svou činnost," citovaly Washington Post anonymní americký zdroj. "Zvyšuje se tím riziko pro lidi, kteří až dosud ignorovali sankce. Omluva pro obchodování s těmi lidmi mizí," dodává.
Je jen málo věcí, se kterými by byly USA v případě Íránu spokojeny. Těch, které jim vadí, je naopak mnoho: Íránu vyčítají podporu šíitských milicí v Iráku, Talibanu v Afghánistánu, Hizballáhu v Libanonu a radikálních organizací v Palestině. Vedle toho je tu jaderný program, který se pomocí sankcí OSN nepodařilo zastavit.
Podle BBC stojí za přiřazením gard k teroristickým organizacím ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Zřetelně jí došla trpělivost, protože v posledních měsících se pokoušela spíš o diplomatická jednání s Íránem.
Otázkou prý pouze bylo, zda označit za teroristické celé gardy, které mají 125 tisíc členů, nebo pouze jejich elitní část al-Kuds. Volba nakonec padla na celou organizaci.
Předehra k útoku?
Otázka je, jestli se USA u ekonomických sankcí zastaví. Prezident Íránce varoval už minulý týden. "Když vás chytíme, jak se (v Iráku) chováte nekonstruktivně, budete muset zaplatit," prohlásil na tiskové konferenci.
Jak vysokou cenu? Komentátorka Robin Wrightová ve Washington Post napsala, že neokonzervativní kruhy považují čtrnáctiměsíční úsilí Riceové za mrhání časem a volají po vojenském zásahu.
Na jejich straně údajně stojí viceprezident Dick Cheney, který se podle komentátora Dana Froomkina "snaží podkopat diplomatické pokusy Riceové na Blízkém východě ve prospěch více agresivní a militaristické politiky".
Podle blogu Steva Clemonse The Washington Note má Cheney pocit, že prezident bere diplomatická jednání s Íránem příliš vážně. Může se ho proto pokusit natlačit do situace, kdy kývne na bombardování Íránu.
