Založení nového fondu oznámil ve vysílání televizní stanice CBS americký ministr zahraničí John Kerry. Vznik fondu posléze potvrdil i prezident Barack Obama během svého středečního projevu na vojenské akademii West Point.
Kerry mimo jiné uvedl, že jedním z impulzů pro založení fondu bylo i plánované stažení amerických vojáků z Afghánistánu, uvádí server BBC. Právě snížení počtu vojáku působících v zahraničích podle Kerryho umožní postupné doplňování fondu. Letošek je podle něj stěžejním rokem pro nově založený fond.
"V návaznosti na stahování našich vojsk je to nová kapitola v americké zahraniční politice," prohlásil Kerry a dodal, že Amerika musí reflektovat rapidní změny v komplexním světě terorismu.
Bílý dům ještě před Obamovou řečí v prohlášení uvedl, že Fond protiteroristického partnerství poskytne zemím "zdroje potřebné k reakci na stále se objevující teroristické hrozby". Fond by měl podle Obamova úřadu pomoci vycvičit a vybavit zahraniční partnery USA.
Syrská opozice dostane větší podporu, slíbil Obama
Obama během svého středečního vystoupení před studenty akademie West Point poodhalil i další změny v zahraniční politice USA, píše server CNN. Amerika mimo jiné počítá s navýšením podpory pro syrskou opozici.
Podle serveru foxnews.com Obama plánuje vyslání menšího počtu amerických vojáků do Jordánska, kde by měli vycvičit a vybavit nespecifikovaný počet členů Syrské osvobozenecké armády. Bílý dům však podle Obamy stále zvažuje možná rizika takového podpůrného programu. Bez změny na bojišti se však podle něj situace v zemi nezmění.
"Se členy Kongresu pracujeme na plánu podpory pro určité elementy syrské opozice, které nabízejí nejlepší alternativu pro teroristy a brutálního diktátora ," prohlásil Obama.
Obama se vrátil také k nedělní návštěvě amerických jednotek v Afghánistánu. Při ní prohlásil, že v příštím roce zůstane po stažení většiny jednotek v zemi potýkající se s radikálním islamistickým hnutím Tálibán necelých deset tisíc vojáků, kteří se během dalších dvou let rovněž postupně vrátí domů (více o stažení amerických vojsk z Afghánistánu se dočtete zde).
"Od 2. světové války naše nejnákladnější chyby neplynuly z naší zdrženlivosti, ale z naší ochoty zapojit se do vojenských dobrodružství bez domýšlení následků, bez toho, aby se vytvořila mezinárodní podpora a legitimita pro naše akce“, prohlásil Obama a opatrně tak zkritizoval angažovanost USA v Iráku a Afghánistánu.
Práh pro vojenský konflikt se musí zvýšit, míní Obama
Při středečním projevu uvedl, že Spojené státy v případě možných budoucích konfliktů sáhnou k jednostrannému vojenskému zásahu jen tehdy, "pokud budou ohroženy klíčové zájmy národní bezpečnosti". Nejprve budou volit diplomatické řešení, pak sankce a vojenský střet až jako poslední možnost. V případě, že bude ohrožena národní bezpečnost USA, práh pro jednostranný vojenský zásah musí být podle Obamy vyšší než dosud.
Americký prezident se v projevu zmínil i o vyjednávání s Teheránem o íránském jaderném programu a o americké účasti na pátrání po nigerijských školačkách unesených teroristy ze skupiny Boko Haram (více o pátrání zde).
Obamovi odpůrci nový přístup k zahraniční politice již delší dobu kritizují, protože podle nich rezignuje na postavení USA coby globálního lídra a na hrozby akcemi, které by mohly zastavit nepřátele. Tato kritika podle agentury AP Obamu hluboce frustruje a byla hlavní motivací k jeho rozhodnutí pronést středeční řeč. Spojené státy se podle svého prezidenta nevzdaly role lídra, pouze ji nově definovaly.
