Kurdští představitelé potvrdili, že islamisté kontrolují největší iráckou přehradou u Mosulu, nyní se prý chystají k velkému útoku na Kurdy.
Jak uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby, cílem amerických úderů je podpořit kurdské jednotky, které se snaží zastavit postup radikálů z Islámského státu (IS). U první vlny náletů upřesnil, že se útoku zúčastnila dvojice stíhaček F/A-18 Hornet. Piloti shodili laserem naváděné bomby o hmotnosti 500 liber (asi 227 kilogramů) na část dělostřelecké baterie a tahač, který ji přepravoval.
K druhému úderu došlo později odpoledne místního času. Nejprve americký bezpilotní letoun zaútočil na místo, odkud radikálové vedli minometnou palbu, následně čtyři stíhačky F/A-18 shodily laserem naváděné bomby na konvoj sedmi aut islamistů nedaleko města Irbíl. Jak Kirby dodal, cílem Američanů je "pomoci ubránit město Irbíl".
Stíhačky na misi odstartovaly z letadlové lodi George H. W. Bush, která je od června v Perském zálivu. (více o tom se dočtete zde).
Obama dal ve svém prohlášení na vědomí, že cílené americké vzdušné útoky armáda podnikne v případě dalšího postupu islamistů k Irbílu, kde mají USA konzulát a kde působí američtí vojenští poradci. Spojené státy podle prezidenta zaútočí i tehdy, když se ocitnou v ohrožení životy Američanů i tisíců civilistů, kteří před IS prchají. Kdy americká operace v Iráku skončí, není podle mluvčího Bílého domu jasné - prezident žádné specifické datum nestanovil.
Ve svém čtvrtečním prohlášení Obama zdůraznil, že nálety budou cílené na islamisty a velmi omezené. Ujišťoval, že američtí vojáci se do Iráku rozhodně nevrátí.
US military aircraft conduct strike on ISIL artillery. Artillery was used against Kurdish forces defending Erbil, near US personnel.
„Jak prezident jasně řekl, armáda Spojených států bude pokračovat v přímých akcích proti IS, pokud bude ohrožovat naše jednotky a zařízení,“ prohlásil mluvčí Pentagonu k úderům.
Nemůžeme zavírat oči před násilím, zní z Washingtonu
Obama o schválení vzdušných útoků proti islamistům informoval ve čtvrtek večer místního času poté, co tři americká vojenská nákladní letadla v doprovodu stíhaček shodila iráckým uprchlíkům na 20 tisíc litrů pitné vody a osm tisíc potravinových dávek. Zásoby letadla shodila v horách u města Sindžár, kde hledá útičoště asi 40 tisíc členů náboženské skupiny jezídů, které vyhnala z jejich domovů ofenziva islamistů.
Právě zejména ochranou civilistů obhajoval šéf Bílého domu ve svém čtvrtečním projevu schválení leteckých úderů v Iráku. Spojené státy podle jeho slov nemohou zasahovat při každé krizi ve světě, ale ani nemohou zavírat oči v situaci, kdy se nevinní lidé mohou stát obětí násilí strašlivého rozsahu.
Francie podpořila americkou iniciativu
Krátce poté, co Pentagon oznámil zahájení náletů na islamisty, vyjádřil Washingtonu podporu francouzský prezident François Hollande. Paříž je podle něj připravena se na akci proti sunnitským radikálům podílet. „Jsme připraveni vzít na sebe svou část zodpovědnosti,“ nechal se slyšet francouzský prezident.
„Mezinárodní společenství nemůže ignorovat hrozbu, kterou představuje postup této teroristické skupiny vůči místnímu obyvatelstvu - hrozbu nejen pro stabilitu Iráku, ale pro celý region,“ citovala agentura Reuters jeho prohlášení.
Francie bude nyní podle Hollanda společně s USA a dalšími spojenci zvažovat možné kroky, jak ukončit strádání civilního obyvatelstva v Iráku.
Británie již oznámila, že v příštích 48 hodinách hodlá také shodit iráckým uprchlíkům pomoc. Londýn je rovněž připraven nabídnout USA technickou podporu při různých pozorovacích a logistických akcích souvisejících s jejich operacemi. Také britská vláda nicméně zdůraznila, že neplánuje vrátit do Iráku své vojáky.
Nákladní automobily s pomocí, léky i přikrývkami by měly proudit na sever Iráku i ze sousedního Turecka, informovala ČTK.
OSN v souvislosti se zahájením amerických leteckých úderů oznámila, že pracuje na otevření humanitárního koridoru v severním Iráku, který by sloužil k evakuaci civilistů uvízlých kvůli bojům v nepřístupných oblastech.
Před islamisty uteklo za poslední dny 200 tisíc lidí
Sunnitští radikálové od června postupují severním Irákem a ovládají také velké oblasti v západoirácké provincii Anbár. V části Sýrie, kde se angažují v bojích proti režimu tamního prezidenta Bašára Asada, a Iráku vyhlásili chalífát. Z ovládnutých oblastí přicházejí útržkovité informací o zavádění islámského práva šaría a násilí na civilním obyvatelstvu.
Za poslední týden získali islamisté v bojích s vládními silami podle Reuters výraznou výhodu. Odhady Asistenční mise OSN v Iráku hovoří o tom, že v uplynulých dnech před nimi uteklo ze svých domovů na 200 tisíc Iráčanů. Celkový počet uprchlíků za poslední měsíce přitom šplhá do stovek tisíc.
Americké jednotky se v Iráku pohybovaly dlouhých osm let. Do země vtrhly spolu se svými spojenci v roce 2003 s poukazem na vlastnictví zbraní hromadného ničení režimem tehdejšího vůdce Saddáma Husajna. Existence těchto zbraní ovšem nebyla nikdy prokázána. Poslední američtí vojáci se z Iráku stáhli koncem roku 2011.
Od pádu Husajnova režimu se země zmítá v chaosu. S postupem ozbrojenců z Islámského státu sílí hlasy po odchodu vládnoucích politických elit v čele s šíitským premiérem Núrím Málikím. Ten se mezitím uchází v pořadí již o třetí mandát.
Záběry iráckého letectva, které bombarduje islamistické pozice:
