Vraťme se o tři dekády zpátky. Psalo se léto 1988 a George Bush starší byl na odpis. Republikánský kandidát na prezidenta zaostával v předvolebních průzkumech na svého demokratického soka Michaela Dukakise o sedmnáct procentních bodů. Zdálo se, že je rozhodnuto.
Republikánští stratégové se proto na tajné poradě rozhodli rozjet tvrdou negativní kampaň, jakou Amerika do té doby nepoznala. Guvernéra Massachusetts vykreslili jako levicového liberála, který je proti trestu smrti a hodlá propouštět zločince na svobodu.
Klaplo to. Bush starší drtivě zvítězil a jeho tažení dodnes slouží jako ukázka toho, jak jsou předvolební průzkumy pomíjivé a jak rychle se nálada veřejnosti může změnit. Naděje z něj může čerpat i vedení Trumpovy kampaně.
„Rozhodně nejsem největším fandou Trumpa na světě. Ale svým přátelům, kteří mu fandí, říkám: není to beznadějné. Trump má spoustu munice, kterou může použít. Otázkou je, jestli je na to dostatečně disciplinovaný,“ řekl The New York Times někdejší Bushův poradce Charlie Black.
Zrádné průzkumy
Do amerických prezidentských voleb zbývá měsíc a půl a na první pohled se zdá, že karty jsou jasně rozdány. Favoritem je Joe Biden. V celonárodních průzkumech si před současným šéfem Bílého domu udržuje stabilní vedení, které se nyní podle portálu RealClearPolitics pohybuje kolem sedmi procentních bodů.
Také další čísla hovoří v jeho prospěch: většina Američanů Trumpovo počínání v prezidentském úřadu dlouhodobě hodnotí negativně - v současnosti 53,4 procenta dotázaných. Podobně neoblíbený byl Jimmy Carter v září 1980 a George Bush starší v září 1992. Ani jeden funkci neobhájil.
Jak ovšem víme, za outsidera byl Donald Trump i před čtyřmi lety. V průzkumech neustále pokulhával za Hillary Clintonovou a nakonec získal o 2,9 milionu hlasů méně než ona. Jenže Trumpovi se povedlo ovládnout klíčové státy a díky systému volitelů zvítězil (více zde).
21. srpna 2020 |
Je tedy možné, že se mu letos povede stejný kousek jako před čtyřmi lety? „Trumpovo vítězství se může dnes zdát nereálné, ale rozhodně by bylo předčasné ho odepisovat,“ myslí si vedoucí Katedry amerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštof Kozák.
Podle specializovaného portálu FiveThirtyEight má Trump na vítězství čtvrtinovou šanci. Takový odhad vychází z průzkumů v klíčových státech, kde se volby tradičně rozhodují. V některých jako Minnesota, Arizona či Wisconsin pohodlně vede Biden. V dalších jako je Pensylvánie či Ohio je jeho náskok menší a v Severní Karolíně nebo na Floridě jsou šance obou kandidátů zhruba vyrovnané.
„Když se podíváme na klíčové státy - bojuje se asi o dvanáct států z padesáti - tak tam Bidenův náskok zdaleka není tak výrazný. Jsou to třeba dvě tři procenta. To není nemožné zvrátit, zejména když je situace ve Spojených státech kvůli covidu a rasovým protestům tak dynamická,“ myslí si Kozák.
Průzkum preferencí podle portálu FiveThirtyEight. V modrých státech vede Biden, v červených Trump. V hnědých státech je situace nerozhodná:
Click the map to create your own at Jak známo, průzkumy z roku 2016 výsledky v jednotlivých „swing states“ moc netrefily (více zde). Co když se pletou i tentokrát? Simon Jackman z University of Sydney zkusil experiment: chyby z roku 2016 (rozdíl mezi průměrem posledních průzkumů a výsledky voleb) aplikoval na současné sondy a došel k závěru, že kampaň je daleko vyrovnanější, než se zdá.
Například na Floridě, kde se průzkumy před čtyřmi roky sekly o 2,1 procentního bodu, vede dnes Biden o 1,6 procentního bodu. Započítejte chybu a „sluneční stát“ je rázem Trumpův. To samé platí pro Pensylvánii, Michigan, Wisconsin.
Berme to však jen jako pokus. Experti mají za to, že agentury provádějící průzkumy veřejného mínění se z chyb roku 2016 poučily. „Před čtyřmi lety opomíjely dělicí linie mezi konzervativismem a liberalismem, které hrály daleko větší roli než v minulosti. Letos průzkumy zahrnují více proměnných a proto se zdá, že letos budou odhady přesnější,“ upozorňuje politolog Miloš Gregor.
Boj o hlavní téma voleb
Jsou tady však další otázky. Tou nejzásadnější je, co se stane hlavním tématem voleb. A zde se podle deníku The New York Times (NYT) ukazuje možná Bidenova slabina. Pokud by se volby staly referendem o koronaviru, Trump nejspíše prohraje. Spojené státy dnes hlásí téměř 200 tisíc mrtvých s covidem-19, což je nejvíc na světě.
Zpravodajským tématem číslo jedna se však přes léto staly masové protesty proti policejnímu násilí a systematickému rasismu. Na některých místech je provázelo rabování, žhářství a výbuchy násilí. Trump proto sází na heslo „zákon a pořádek“ a prosazuje tvrdý postup proti rozbouřené ulici.
A zde přichází to důležité: Poslední sonda NYT ukázala, že ve čtyřech důležitých swing states (Minnesota, Nevada, New Hampshire a Wisconsin) považují voliči „ochranu zákona a pořádku“ za důležitější téma než řešení koronavirové pandemie.
Bidenův problém spočívá v tom, že v otázce kriminality a zajišťování bezpečnosti má více vlažných stoupenců - tedy lidí, kteří mohou přeběhnout na druhou stranu - než Trump.
Lidé v USA bojují za svobodu na ulici. Každý ovšem za jinou |
„Trumpovi by mohlo pomoci, kdyby nepokoje pokračovaly a podařilo se mu přesvědčit voliče, že je to Joe Biden a jeho příznivci, kdo je podněcuje. Biden je vnímán kompetentnější v rasových otázkách, zvládání pandemie, ale Trump má vyrovnané šance v ekonomických a bezpečnostních otázkách,“ myslí si Miloš Gregor.
Bývalý viceprezident má ještě jeden problém: Hispánce. Sice si mezi nimi vede lépe než Trump, který cílí především na bílého venkovského voliče, ale hůř než Hillary Clintonová před čtyřmi roky. To by ho mohlo připravit o veledůležitou Floridu, Arizonu či Nevadu, píše CNN.
Gregor upozorňuje, že Trump měl před čtyřmi lety mezi hispánskými voliči poměrně silnou podporu. „Vzhledem k jeho výrokům na adresu nelegálních imigrantů se to může zdát paradoxní. Možná je to dáno tím, že hispánští voliči s nimi nechtějí být házeni do jednoho pytle a proto chtějí nelegální imigraci utlumit,“ doplňuje.
Velkou neznámou také zůstává vliv korespondenčního hlasování, o které je kvůli pandemii rekordní zájem. Očekává se, že tímto způsobem budou hlasovat hlavně demokraté, protože hrozbu nákazy berou vážněji.
Obhájí Donald Trump na podzim prezidentskou funkci?
„Zásadním způsobem to může ovlivnit volební účast. Někteří voliči se zřejmě nestačí zaregistrovat na korespondenční hlasování a pak se mohou bát jít volit, aby se nenakazili. To s celkovými výsledky může výrazně zamíchat,“ myslí si Kryštof Kozák.
Trump jako hráz proti „levicové tyranii“
Oba kandidáty ještě čekají tři debaty v televizi. Sedmasedmdesátiletý Biden má pověst poplety, který občas neví, co říká. Svým projevem na nominačním sjezdu oslnil, udrží si však formu i během vyhrocených duelů s Trumpem? Prezident už vypálil první salvu když naznačil, že za Bidenovým rétorickým zlepšením byly drogy.
Aby Joe nevybouchl. Demokraté chtějí zrušit debaty, bojí se o svého kandidáta |
Není pochyb, že v střelbě na tento cíl bude pokračovat, protože vysoký věk je všeobecně pokládán za největší Bidenovu slabost. Trump se snaží Američany přesvědčit, že v Bílém domě bude jen senilní loutkou ovládanou levicovými ideology v řadách Demokratické strany.
Zdá se, že někteří nerozhodnutí voliči na to slyší. „V roce 2016 jsem ani okamžik neuvažovala, že bych volila Trumpa. Ale letos asi budu muset,“ napsala konzervativní komentátorka Danielle Pletka. Trump je prý příšerný, ale aspoň ví, co od něj čekat. „Levicových tendencí Demokratické strany se bojím daleko víc... Trump, přes všechny své chyby, je tím, co stojí mezi naší nedokonalou demokracií a levicovou tyranií.“
A pak je tu tradiční „říjnové překvapení“. Tedy výbušná informace, která se objeví krátce před volbami. Takovou bombou bylo v roce 1972 Nixonovo oznámení, že mír ve Vietnamu je na dosah. Před čtyřmi lety to byla zase zpráva, že FBI bude opět vyšetřovat kauzu e-mailů Hillary Clintonové.
Co přijde letos? „Trump možná oznámí, že američtí vědci vyvinuli vakcínu na koronavirus nebo nějaký lék. Ukázal by tak, že Amerika se pod jeho vedením s touto hrozbou dokázala ve velice krátké době popasovat,“ předpovídá Miloš Gregor.
To vše jsou důvody, proč většina komentátorů nehodlá zopakovat čtyři roky starou chybu a Trumpa předem označit za poraženého. „Ano, stále si myslím, že vyhraje Biden. Klidně bych si na to vsadil. Ale ne moc peněz,“ shrnul to veterán republikánských kampaní Mike Murphy to v komentáři pro The Washington Post.
14. září 2020 |
