Hipsteři jsou subkulturou převážně městské středostavovské mladé generace. Snaží se vymykat hlavnímu proudu vzezřením i životním stylem. Často nosí čepice, vousy, krátké sestřihy vlasů, brýle, flanelové košile a džíny.
Úsilí o antikonformní vzezření vůči většinové společnosti ale vyústilo v uniformitu uvnitř hipsterské komunity. Mnozí její příslušníci se nejen stejně odívají, ale zastávají i totožné názory. Útěk od masového vkusu tak skončil „stádností“ v menší skupině rebelů.
He Was Mad His Photo Was Used To Show All Hipsters Look Alike, But It Wasn't Him An angry reader threatened to sue the MIT Technology Review for using what he thought was his image in an article about "the hipster effect.” https://t.co/3iyXztgF81 via @viropera https://t.co/Q9HYm5ZF3m
Na tento poněkud paradoxní jev ale tentokrát neupozornili sociologové, nýbrž Jonathan Touboul z katedry matematiky na Brandeisově univerzitě nedaleko Bostonu. Jeho 34stránková studie plná rovnic a grafů nese název „Hipsterský efekt: Když antikonformisté vypadají stejně“.
O Touboultově analýze informoval technický časopis MIT Technology Review. Ten svůj článek doprovodil ilustrační fotkou vousatého hipstera v čepici a košili.
To rozlítilo nejmenovaného mladíka, který redakci napsal, že snímek zobrazuje jeho. Za neoprávněné použití fotky hrozil právním postihem, časopis ale ověřil, že snímek zachycuje jiného muže. Stěžovatel to nakonec uznal, uvedl rozhlas NPR. Podle něj mladík svým omylem neúmyslně dokázal, že hipsteři skutečně vypadají stejně.
Sedm znamení, že se oblékáte jako hipster |
Za nechtěné potvrzení studie považuje příhodu i editor MIT Technology Review Gideon Lichfield. „Hipsteři vypadají tak podobně, že se ani nedokážou navzájem od sebe rozlišit,“ napsal na Twitteru.
Touboul ve své práci nicméně ukazuje, že pro hipstery i jiné antikonformisty je těžké uniknout „synchronizaci“ neboli zestejnění uvnitř jejich komunity.
Touboultovy poznatky přitom nemají platnost jen pro hipstery, přispívají k pochopení obecných vztahů konformistů a antikonformistů i dynamiky uvnitř těchto skupin. Autor naznačil, že jeho zjištění jsou potenciálně přínosná i pro ekonomii. Například pro studium toho, jak spekulanti mohou vydělat, když na burze nedělají to, co většina.
