Sovětská intervence začala 27. prosince 1979 pod záminkou údajné žádosti afghánské vlády. Ve skutečnosti SSSR chtěl v zemi nastolit Moskvě poplatnější komunistický režim. Sektářské boje uvnitř vládnoucí strany a úspěchy islamistických povstalců podporovaných Pákistánem a USA ohrožovaly sovětské zájmy v oblasti.
Fotografie zvětšíte kliknutím
autor: AP
Vojáci Sovětského svazu v afghánském Kábulu. (16. května 1988)
Američané a jejich spojenci zahájili válku v Afghánistánu 7. října 2001 coby reakci na teroristické útoky z 11. září 2001 v USA. Tehdy v Afghánistánu vládlo radikální islamistické hnutí Tálibán a odmítlo vydat vůdce teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina, jenž útoky zosnoval.
Američtí mariňáci na patrole v afghánské provincii Hílmand
Vojáci Sovětského svazu při bojích v Afghánistánu (duben 1988)
Sověti nasadili do boje 545 tisíc vojáků, kterým se stavělo na odpor asi 250 tisíc mudžáhidů ze všech etnických skupin Afghánistánu.
NATO má v rámci ISAF a operace Trvalá svoboda kolem 150 tisíc zahraničních vojáků (z toho asi sto tisíc Američanů). Podle amerického experta na Afghánistán Michaela O ́Hanlona bojuje proti vojákům mezinárodních sil asi 30 tisíc bojovníků, a to jen Paštunů.
Afghánští chlapci si hrají na rezivějících troskách sovětských tanků na předměstí Kandaháru. (23. listopadu 2010)
Během sovětské okupace zemřel milion civilistů, 90 tisíc muslimských mudžáhidů a skoro 15 tisíc vojáků SSSR. Přes pět milionů Afghánců prchlo ze země.
Po spojenecké invazi zatím údajně zahynulo 11 tisíc civilistů, přes 2 200 zahraničních vojáků (z toho přes 1 400 Američanů) a síly NATO zabily či zajaly 10 tisíc až 30 tisíc islamistických bojovníků.
Američtí vojenští záchranáři z 58. záchranné eskadry nedaleko Kandaháru
Sovětský bitevní vrtulník Mi-24 nad afghánskými horami nedaleko Kábulu 1989
Společným bodem obou válek zatím zůstává hlavně fakt, že ani jedna z velmocí nedokázala afghánské povstalce ani za téměř deset let porazit. Zatímco Rusové ze země odešli 15. února 1989 se sklopenou hlavou, spojenci pokračují v tvrdém boji proti mnohem menšímu počtu ozbrojenců.
Ze země se hodlají postupně stahovat a do konce roku 2014 pak předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi do rukou afghánských sil. Alespoň se tak dohodli na posledním summitu NATO v Lisabonu (NATO má na boj v Afghánistánu 4 roky).
Afghánští mudžáhidové na snímku z roku 1987 poté, co zajali sovětský tank T-55.
