Mezinárodní centrum pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA), ke kterému se Spojené státy připojily v roce 2023, vzniklo s cílem pohnat klíčové představitele Ruska, Běloruska, Íránu a Severní Koreje k odpovědnosti za zločin agrese. Podle mezinárodního práva jde o narušení suverenity jiné země, které se nestalo v rámci sebeobrany.
Podle The New York Times (NYT) americká strana během pondělka o svém rozhodnutí informuje Agenturu EU pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), pod kterou skupina funguje.
Zvláštní tribunál pro ruské válečné zločiny získává obrysy, oznámil Brusel |
Spojené státy byly jedinou zemí mimo Evropu, která se skupinou spolupracovala. V Haagu je zastupoval vysoce postavený činitel ministerstva spravedlnosti, který spolupracoval s vyšetřovateli z Ukrajiny, baltských států a Rumunska.
NYT píší, že ministerstvo spravedlnosti se k informacím o odchodu Spojených států ze ICPA zatím nevyjádřilo.
USA nebudou řešit ani válečné zločiny
Americký resort spravedlnosti podle NYT rovněž omezuje činnost svého týmu pro válečné zločiny, který v roce 2022 vytvořil jeho tehdejší šéf Merrick Garland a v němž se sešli zkušení prokurátoři.
Válka na Ukrajině |
Za vlády bývalého prezidenta Joea Bidena znamenali důležitou pomoc pro přetížené ukrajinské prokurátory a zástupce justice. Poskytovali jim logistickou pomoc, výcvik i přímou podporu při podávání žalob u ukrajinských soudů na Rusy podezřelé ze spáchání válečných zločinů.
Současný americký prezident Donald Trump od svého návratu do Bílého domu zaujal vůči Rusku vstřícný postoj. Před časem emotivní roztržkou skončila jeho schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Ještě dříve Trump obvinil ukrajinské vedení, že sehrálo roli při vyprovokování invaze ze strany Ruska. V posledních dnech ale napětí ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem poněkud polevilo.
