Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Obě země se dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři,“ oznámil Bílý dům. Prohlášení Washingtonu následuje po jednáních americké delegace s ruskými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii o možnostech zastavení bojů na Ukrajině.
Bílý dům také oznámil, že bude pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v úterý na síti X napsal, že pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě v Černém moři a za „ohrožení národní bezpečnosti Ukrajiny“.
 |
„V takovém případě bude Ukrajina mít plné právo na sebeobranu,“ napsal také. Ukrajina by podle Umerova uvítala, aby na dodržování nyní dojednaných dohod dohlížely třetí země.
Podle prezidenta Zelenského Ukrajina chápe dohodu tak, že začíná platit okamžitě od chvíle jejího zveřejnění. Dohoda podle něj nespecifikuje následné kroky pro případ, že Rusko toto příměří poruší, Kyjev však osloví přímo Spojené státy a Zelenskyj bude po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi žádat zbraně a nové protiruské sankce.
Podle agentury Reuters ukrajinský prezident také podotkl, že vedení země musí dohodu ještě prostudovat, ale zdá se, že v ní nejsou zahrnuty jaderné elektrárny.
Sankce, zemědělské stroje a rybí produkty
Kreml už potvrdil, že s dohodou o bezpečné plavbě v Černém moři souhlasil a že se Rusko s USA dohodlo na vzniku opatření, která by zastavila útoky na ruská a ukrajinská energetická zařízení po dobu třiceti dní. Podle Moskvy tato lhůta začala 18. března a je možné ji prodloužit, od zákazu útoků je však prý možné i odstoupit v případě, že bude porušen.
Kreml později zveřejnil seznam energetických zařízení, na které se vztahuje dohoda o neútočení. Jsou v něm obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.
Moskva také žádá, aby skončily sankce zaměřené na výrobce a exportéry hnojiv a potravin. „Spojené státy pomohou obnovit přístup ruského vývozu zemědělských produktů a hnojiv na světový trh, sníží náklady na námořní pojištění a rozšíří přístup do přístavů a platebních systémů pro provádění takových transakcí,“ hlásí Kreml.
Pro tento bod a také naplňování samotné „Černomořské iniciativy“ si klade několika podmínek. Zmiňuje například zrušení sankcí ze strany „Rosselkhozbank a dalších finančních organizací zapojených do zajišťování operací v oblasti mezinárodního obchodu s potravinářskými produkty (včetně rybích produktů) a hnojivy“.
Sankce proti státní bance Rosselchozbank byly důvodem, proč Rusko v roce 2023 odstoupilo od černomořské iniciativy, kterou v roce 2022 pomohly dojednat OSN a Turecko a která se týkala vývozu ukrajinského obilí.
Rusko žádá také propojení bank s platebním systémem SWIFT, otevření korespondenčních účtů, zrušení omezení obchodních finančních transakcí nebo „zrušení omezení dodávek zemědělských strojů do Ruské federace, jakož i dalšího zboží používaného při výrobě potravin (včetně rybích produktů) a hnojiv“.
Podmínkou je podle Moskvy i „zrušení omezení pro servis lodí v přístavech a sankce vůči lodím pod ruskou vlajkou, které se podílejí na obchodu s potravinářskými produkty (včetně rybích produktů) a hnojivy“. „Chceme, aby trh s obilím a hnojivy byl předvídatelný,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Spojené státy Rusku slíbily, že mu pomohou znovu získat přístup na světové trhy pro ruské zemědělské produkty a hnojiva, snížit náklady na pojištění lodí nebo rozšířit přístup do platebních systémů pro obchod se zemědělskými komoditami.
Agentura Reuters píše, že ruské zemědělské produkty se na zahraniční trhy dostávají, zejména do zemí, které Rusko považuje za „přátelské“. Obchodní firmy si však stěžují na potíže s mezinárodními platbami a omezení týkající se plavidel.
Podle agentury AFP Zelenskyj rozhodnutí Spojených států pomoci Rusku v tomto ohledu kritizoval. „Domníváme se..., že jde o oslabování sankcí,“ řekl ukrajinský prezident. Podotkl nicméně, že ukrajinská strana podrobnosti tohoto bodu dohody mezi Američany a Rusy nezná.
Ve svém tradičním večerním poselství pak Zelenskyj obvinil Rusko z toho, že se snaží manipulovat a překroutit dohody. Kreml podle něj lže, když tvrdí, že dohody záleží na otázce sankcí.
Američané pomohou s návratem unesených dětí
Spojené státy rovněž pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska, vyplývá z prohlášení Bílého domu a ukrajinského ministra obrany po jednáních v Rijádu.
Rusko a Ukrajina si naposledy minulý týden předaly shodně po 175 zajatcích. Kreml tuto výměnu oznámil před týdnem, a to poté, co Trump po telefonu hovořil s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Moskva také předala ukrajinské straně 22 vážně zraněných vojáků, což označila za gesto dobré vůle.
Moskva podle Ukrajiny bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území zavlekla tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.
Agentura Reuters americkou pomoc s návratem zajatců, zadržovaných civilistů a dětí zavlečených do Ruska označuje za přínos dohody pro ukrajinskou stranu.
