„Prezidentovi bylo dáno jasně najevo, že USA musejí být zapojeny do tohoto úsilí o obnovu, aby zajistily stabilitu v regionu pro všechny lidi. To však neznamená nasazení vojáků v Gaze. Neznamená to, že tuto snahu budou financovat američtí daňoví poplatníci,“ řekla Leavittová.
„Znamená to, že Donald Trump, který je nejlepším vyjednavačem na světě, uzavře dohodu s našimi partnery v regionu,“ dodala. Podle listu The Washington Post jsou její slova částečným opuštěným některých extrémnějších prvků Trumpova návrhu.
Trump ve čtvrtek řekl, že na převzetí Pásma Gazy by nebyli potřeba američtí vojáci, protože USA by palestinské území dostaly od Izraele po konci bojů.
Trump na úterní tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil, že USA budou vlastnit Pásmo Gazy, přijmou odpovědnost za jeho vyčistění od bomb a zbraní a přestaví ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Na otázku, zda na místo vyšle i americké vojáky, prezident řekl, že pokud to bude „nezbytné“.
Trumpovy plány s Pásmem Gazy: Budeme ho vlastnit, Palestince přesídlíme![]() |
Zatímco šéf Bílého domu navrhl, aby Palestinci byli mimo Pásmo Gazy přesídleni trvale, Leavittová tvrdí, že jejích přemístění by bylo jen dočasné.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio též uvedl, že Trump si nenárokoval držení palestinského území na neurčitou dobu. „Jediné, co prezident Trump udělal, je, že nabídl ochotu Spojených států zakročit, odklidit trosky, vyčistit místo od veškeré destrukce, aby se tam pak lidé mohli nastěhovat zpět,“ řekl Rubio.
I izraelský premiér ve čtvrtek uvedl, že Trump nenavrhl, aby američtí vojáci bojovali s palestinským hnutím Hamás nebo USA platily znovuobnovení Gazy. Netanjahu veřejně podpořil Trumpův návrh s tím, že to je „pozoruhodný nápad“. Podle něj není nic „špatného“ umožnit Palestincům odejít. „Pak se mohou vrátit, mohou se odstěhovat a vrátit se. Ale Gaza se musí rekonstruovat,“ řekl Netanjahu.
Podle listu The New York Times Trump šokoval své podřízené, kterým o svém plánu nic neřekl. Podle zdrojů z jeho administrativy se neuskutečnily žádné konzultace, které by jeho ideji daly konkrétní podobu. Překvapený byl i izraelský premiér.
ANALÝZA: Trump chce udělat z Gazy americkou Riviéru. Plán má vymyšlený![]() |
The New York Times cituje nejmenované prezidentovi poradce, podle kterých myšlenka vlastnictví Pásma Gazy v tichosti odezní, jakmile Trumpovi dojde, že je nerealizovatelná. List dodává, že se to zřejmě už začalo dít ve středu odpoledne.
List uvádí, že Trump začal o vlastnictví Gazy silněji přemýšlet poté, co se odtamtud vrátil jeho vyslanec na Blízkém východě Steve Witkoff a popsal tamní hrozivé podmínky.
Palestinci do Norska či Irska, navrhuje Izrael
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nicméně nařídil armádě, aby připravila plán, jenž umožní každému obyvateli Pásma Gazy, který si to přeje, odejít do jakékoliv země, jež bude souhlasit s přijetím. Konkrétně zmínil Španělsko, Irsko či Norsko, které podle něj vznášely nepravdivá obvinění vůči Izraeli ohledně jeho boje proti Hamásu v Pásmu Gazy.
Pokud nyní tyto země Palestince odmítnou přijmout, prokáží tím podle ministra své pokrytectví. Dále zmínil Kanadu, protože má dobrý imigrační program a už dříve podle něj projevila ochotu Gazany přijmout.
Trump to s Gazou myslí vážně. Není to nemovitost, píší na Blízkém východě![]() |
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares Kaceovu výzvu odmítl.„Španělsko přijímá svá rozhodnutí svrchovaně a nikdo nám nebude říkat, co máme dělat,“ uvedl Albares ve španělském rozhlase RNE. Zopakoval, že Palestinci mají zůstat v Gaze, protože je to jejich země.
Stejně se zachovalo i Irsko. „Cílem musí být masivní navýšení pomoci do Gazy, obnovení základních služeb a jasný rámec, podle kterého se vysídlení mohou vrátit,“ uvedlo irské ministerstva zahraničí. „Jakékoli protikladné komentáře jsou zbytečné a zdrojem odvedení pozornosti,“ dodalo.
Trumpův návrh pak odmítli nejen Palestinci, ale i Saúdská Arábie, Egypt, Jordánsko a další blízkovýchodní státy. Skepsi vyjádřili také demokraté a někteří republikáni, podle nichž je v rozporu s dřívějšími snahami Trumpa o menší zapojení USA do záležitostí Blízkého východu.