Ig Nobelovy ceny, tedy antinobelovky jsou považovány za pravý opak skutečných Nobelových cen. Udělují se v deseti kategoriích, od biologie, přes ekonomiku, medicínu a literaturu až k míru. Letos se rozdávaly po devětadvacáté.
Ceremoniál pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research na kolejích Harvardovy univerzity v Bostonu za přítomnosti nositelů skutečných Nobelových cen. Doprovázen bývá házením papírových letadel a falešných bankovek. Projevy laureátů jsou omezeny na 60 sekund.
Oceněné práce bývají někdy pěkně staré: pět Japonců obdrželo ceny za chemii zásluhou studie z roku 1995 o množství slin, které denně vyprodukuje pětileté dítě. Jeden z autorů se slavnostního obřadu zúčastnil spolu s již dospělými syny, které do studie zapojil před 25 lety.
Francouzský tým se sice nemohl dostavit, ale i tak získal cenu v kategorii Anatomie za práci z roku 2007. Ta pojednává o asymetriích v rozdílné teplotě šourku oblečeného a vysvlečeného doručovatele.
Coca-Cola zabíjí spermie. Objev, který získal žertovnou Nobelovu cenu |
Jeden z autorů, Roger Mieusset, je renomovaným odborníkem na reprodukční medicínu na univerzitě v Toulouse. Vynalezl ale také „vyhřívané spodky“, které by za určitých podmínek mohly fungovat jako antikoncepce.
V kategorii Medicína získal ocenění italský vědec Silvano Gallus za několik studií z počátku tisíciletí o léčivých přednostech opravdové italské pizzy, zejména pokud jde o určité druhy rakoviny nebo infarktu.
Jiné oceněné práce byly podle agentury AFP naprosté novinky: profesora mechaniky z íránské univerzity vyspělých technologií porota odměnila za jeho stroj na výměnu plen, který v USA patentovali v červenci 2018.
AntiNobelova cena za mír skončila v rukou mezinárodního vědeckého týmu sedmi výzkumníků, kteří v roce 2012 zveřejnili studii o měření potěšení, jaké přináší poškrábání si svědění.
Češi dostali antiNobela za výzkum močení psů
Skutečné Nobelovy ceny budou ohlášeny počátkem října. Existuje přitom jeden vědec, který je nositelem obou ocenění – Nizozemec ruského původu Andre Geim.
Bizarní věda dala světu i podprsenku, která se stane respirátorem |
V roce 2010 získal Nobelovu cenu za fyziku za průkopnické experimenty se „zázračným materiálem“ grafenem, nejtenčí možnou vrstvou uhlíku. O deset let dřív obdržel AntiNobela za pokus s živými žábami, které „zavěsil“ do volného prostoru s pomocí magnetických sil.
V roce 2014 si AntiNobely odnesli i dva české týmy. Konkrétně Jaroslav Flegr a jeho spolupracovníci za výzkum vlivu koček na psychiku lidí. A také Vlastimil Hart s kolegy za monitorování toho, jakým směrem močí pejskové a zda si u toho všímají magnetického pole Země.
