„Ukradli mi období v mém životě, které už nikdy nevrátím,“ přiznává Karen otevřeně. S Andrewem se poznali už ve dvanácti letech a v šestnácti se do sebe zamilovali. Jenže jejich romanci jim komunita Svědků Jehovových nepřála. „Nesměl jsem s nikým randit, poslouchat určitou hudbu ani mít žádné ‚světské‘ přátele,“ vzpomíná Andrew, který v kultu už narodil. Součástí víry bylo prý i to, že nesměl chodit na vysokou školu.
Karen se k víře připojila v šestnácti letech poté, co její matka, která byla vychována jako svědek Jehovův, ale zřídka chodila na shromáždění, ztratila bratra a obrátila se k víře, aby se vyrovnala se svým zármutkem.
Karen popisuje, že u ní kontrola zahrnovala všechno včetně vzhledu. „Nebyla jsem dostatečně tichá ani poslušná. Moje oblečení muselo být neforemné, abych nebyla pokušením,“ říká žena, která tvrdí, že časem se zdála být natolik svázaná pravidly, že přestala téměř mluvit i se smát.
Když pak v sedmnácti letech otěhotněla, byl z toho poprask. „Absolutně netolerují sex mimo manželství – já jsem byl vyloučen,“ vzpomíná Andrew. Nesměli spolu prý ale ani mluvit a vídali se jen u lékaře. Svatba v osmnácti tak prý byla jejich jedinou šancí, jak být zase spolu.
Měli jsme odříznout nejlepší kamarády, říkají někdejší Svědkové Jehovovi |
Definitivní zlom přišel během covidu. „Organizace silně prosazovala, aby se každý člen nechal očkovat. Přitom vždycky tvrdili, že je na našem vlastním svědomí, jakou lékařskou péči dostaneme. Říkala jsem, že naše rodina očkování nedostane, a tlak, který na nás vyvíjeli, byl větší než cokoli jiného, co jsem kdy viděla,“ vzpomíná Karen.
„Pochopila jsem, že šli proti svým vlastním pravidlům, aby prosadili vakcínu, aby jako organizace mohli dosáhnout daňových úlev. Začala jsem vidět trhliny ve všem,“ říká otevřeně Američanka.
Odchod je nakonec osvobodil. Dnes manželé vychovávají dvě děti (19 a 14 let), provozují firmu Significant Moments Photography a na sociálních sítích je sleduje přes 99 tisíc lidí. „Moje mysl je svobodná, můj čas je můj,“ pochvaluje si Andrew. A Karen? „Konečně můžu dýchat,“ říká s úlevou.
