(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

V USA začíná generální stávka vězňů. Nechceme otročit, tvrdí

  • 206
Má z toho být největší stávka v historii amerického vězeňství. Vězni nechtějí být „moderními otroky“, tak si přestanou i vařit a uklízet. Nebudou dělat nic. Rozjela to dubnová bitva dvou vězeňských klanů kvůli teritoriu a dovnitř pašovaným drogám a mobilům, ale to ještě nikdo nevěděl, jaký to vezme obrat.

Na místě zůstalo sedm mrtvých a sedmnáct zraněných. Ti mrtví byli podřezáni a pobodáni noži. Výsledek? Vězni napříč Amerikou chtějí zvednout platy. Jistě, nezní to logicky, ale...

Ze sedmi pozabíjených se staly příklady „moderního otroctví“, i když šlo o klasickou bitvu gangů mezi těžkými zločinci. Pro ilustraci tresty, jaké si kroutili: 10 let, 25, 35, 42, 66, 87 a doživotí.

Vězeňské hospice v USA se přeplňují seniory, musejí v nich pracovat i vrazi

A tak v úterý část obrovské armády amerických vězňů, celkem je jich víc než dva a čtvrt milionu, vyhlásila třítýdenní stávku. Většina z nich ovšem jen v duchu, protože opravdu stávkovat má jen několik desítek věznic v sedmnácti státech.

Vězni nebudou vařit, šúrovat chodby a pracovat v prádelnách, nebudou dělat vůbec nic, protože chtějí upozornit na to, jak jsou za mřížemi vykořisťováni. Jedním z jejich požadavků je, aby za práci dostávali plat, jaký by za ni měli na svobodě. Mají to promyšleno do detailů: výše odměny se má řídit podle platu za stejnou práci v jejich domovském státě.

To znamená, že kdyby vedle sebe myli toalety dva trestanci původem z bohaté Kalifornie a chudé Alabamy, ten první by měl dostávat tučný kalifornský příjem a ten druhý alabamskou almužnu.

Stávka má prý být tak nakažlivá, aby se z ní stala největší akce v dějinách amerického vězeňství. Dosud největší stávka se konala před dvěma roky, zúčastnilo se asi 24 tisíc vězňů v nápravných zařízeních dvaceti států. Nynější stávku organizují členové skupiny s názvem Vězeňští právníci promlouvají, což je jakási svépomocná poradenská organizace trestanců, kteří přímo za mřížemi dávají právnické rady spoluvězňům.

Ústava nucenou práci vězňů povoluje

O peníze jde samozřejmě až v první řadě. Ale celkem logicky. Každý den pracuje více než 800 tisíc vězňů, ovšem za mzdy, které nejsou ani symbolické. V Lousianě jsou to čtyři centy na hodinu, přičemž klasický celoamerický vězeňský plat dělá něco mezi 14 centy a 1,41 dolaru na hodinu. 

Z pohledu vězňů se to může jevit jako otroctví, které je spolu s „nucenou prací“ zakázáno ústavou. Vtip je v tom, že ústava uvádí jednu skupinu, jíž se to netýká: vězně. Kromě toho, že teď odmítnou pracovat, chtějí vězni také držet hladovku, nekupovat si zboží v kantýnách či nevolat na účet volaného. Tedy bojkotovat služby, na nichž vydělávají soukromé a státní firmy.

Mříže nemáme, vězně by stresovaly. Dánsko sází na otevřené káznice

„V podstatě jde o lidská práva,“ stojí v prohlášení organizátorů stávky. „Vězni vědí, že se s nimi zachází jako se zvířaty. Věznice v USA jsou válečná zóna. Každý den jsou vězni poškozováni vězeňskými podmínkami. Pro některé z nás je to, jako bychom byli již mrtví, takže co ještě můžeme ztratit?“

Kdo viděl nějaký film nebo dokument z prostředí amerických věznic, tuší, že mají víceméně pravdu. Americké věznice jsou zamřížovaná džungle a podmínky bývají opravdu tvrdé.

Z pohledu trestanců to tak jistě je, ti však zapomínají, že většinu džungle si dělají sami. Například za sedm ubodaných a spoustu zraněných při zmíněné bitvě gangů o území pro distribuci drog uvnitř vězení v Jižní Karolíně podle jejich zastánců může systém: kdyby věznice nebyla tak přecpaná, nebylo by prý tolik mrtvých a zraněných.

Stejně jako je systém tvrdý, mohou být i tvrdé tresty za účast ve stávce. Třeba další roky navíc, samotky i něco horšího. Stávka má končit v den výročí podobného protestu ve státě New York před 47 roky. Vězni tehdy ovládli jednu věznici a zajali desítky strážců s tím, že chtějí jen lepší podmínky a politická práva, ale po čtyřech dnech na ně vlítla policie se slzným plynem a puškami. Devětadvacet trestanců a devět zajatých dozorců při tom zemřelo.

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 1. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Adam Vojtěch, Jarmila Rážová, Jan Hamáček, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar, Tomáš Šebek