Izrael zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský útok na Írán, píše web stanice NBC News s odvoláním na pět zdrojů s informacemi o situaci. Pokud tak Izrael skutečně učiní, bude to s největší pravděpodobností bez podpory USA, uvedly zdroje. Jednostranný úder Izraele proti Íránu by znamenal dramatický rozkol s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se proti takovému kroku vyslovila, píše NBC News.
Írán neplní závazkyRada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za posledních 20 let formálně konstatovala, že Írán neplní své závazky v oblasti jaderného programu. Příslušnou rezoluci předložily Francie, Británie, Německo a Spojené státy. O usnesení, které schválili zástupci členských zemí MAAE ve Vídni, informovali diplomaté pod podmínkou anonymity. |
„Jsou stahováni, protože to může být nebezpečné místo,“ řekl ve středu večer bez bližších podrobností o diplomatech americký prezident Donald Trump. Zároveň zopakoval svá dřívější slova, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem dosud nevedly k výsledkům a obě strany varují před jejich neúspěchem.
Washington má podle NBC News obavy, že by případný izraelský úder proti Íránu mohl vyvolat odvetnou reakci Teheránu namířenou proti americkému personálu či majetku v regionu. Írán dlouhodobě tvrdí, že Spojené státy by jako hlavní vojenský a politický spojenec Izraele nesly následky za izraelský útok. Podle deníku The Washington Post by navíc taková vojenská akce téměř jistě zmařila citlivá jaderná jednání mezi Trumpovou administrativou a Teheránem.
Izrael chystá úder na íránská jaderná zařízení, varují USA |
Jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem dosud nevedly k výsledkům a obě strany varují před jejich neúspěchem. Íránský ministr obrany Azíz Násirzádí ve středu řekl, že pokud jednání o íránském jaderném programu selžou a výsledkem bude konflikt se Spojenými státy, Írán může zaútočit na americké základny v regionu.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Velkou Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu známou pod zkratkou JCPOA, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Spojené státy ovšem od dohody za první vlády prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a sankce proti Íránu obnovily.
Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje.
Írán je připraven s USA podepsat jadernou dohodu. Výměnou žádá zrušení sankcí |
Nyní šéf Bílého domu chce novou dohodu, která by zajistila, že Írán nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Teherán ambice získat jaderné zbraně popírá a uvedl, že je ochoten jednat o určitém omezení svého jaderného programu, ale že ukončení obohacování uranu nebo odevzdání těchto zásob patří mezi takzvané červené linie při jednáních.
