Zeď jedné z budov ve městě Hamtramck zobrazuje jemenskou ženu. Na místě se...

Zeď jedné z budov ve městě Hamtramck zobrazuje jemenskou ženu. Na místě se manifestovalo za ukončení války v Jemenu (12.7.2018). | foto: Profimedia.cz

První americké město s muslimskou většinou vede žena. A navíc katolička

  • 384
První americké město s muslimskou většinou Hamtramck má za starostku ženu a navíc katoličku. Podle místních to dokládá, že tolerantní soužití různých kultur není utopií. A že nesedí nálepka „město šaríe,“ kterou Hamtramck v médiích dostal. Ani jemu se však nevyhnul celoamerický trend nárůstu xenofobie, uvádí reportáž listu Der Spiegel.

Malé město ve státě Michigan lákalo přistěhovalce vždy. Jejich složení se však postupně měnilo. Hamtramck byl dlouho baštou polských imigrantů. Od roku 1970 přicházeli hlavně lidé z Blízkého východu, Bangladéše, Pákistánu a Bosny. Hamtramck se tak stal prvním americkým městem s muslimskou většinou.

Nyní v něm žije kolem 20 000 obyvatel. Na konci roku 2015 šedesát procent z nich tvořili muslimové. Ve stejné době se Hamtramck stal prvním americkým městem s muslimskou většinou v radě.

Některá americká média následně překřtila Hamtramck na „město šaríe“. Ve městě ale fundamentalismus nekvete. Muslimové ani nevolí pouze své soukmenovce, zdůraznil Der Spiegel. Starostkou města je Karen Majewská, katolička původem z Polska. 

Žitá utopie

V reportáži německého listu vystupuje 26letá sociální pracovnice Amanda Jaczkowská, která v roce 2012 konvertovala k islámu. Její rodina se do města přistěhovala z Polska a dceru vychovávala v katolické tradici. 

„Rodiče stále ještě neakceptovali mou konverzi a dali najevo, že ji nikdy neakceptují. Ale stále mě milují, stále jsem jejich dcera,“ řekla Jaczkowská. Dodala, že není sama, kdo ve městě přešel k islámu. Některé jiné konvertity ale podle ní rodiče vydědili. 

Jaczkowská nosí šátek, ale vyznává umírněnou verzi islámu, která nekoliduje s jejími koníčky – heavy metalem a fotbalem. Nebrání jí ani patřit do komunity fanoušků filmové ságy Hvězdné války. Hamtramck považuje nikoliv za město šaríe, ale za žitou multikulturní utopii. „Miluji to, jak mnoho rozdílných lidí dokáže soužít na jednom místě. Je to opravdu cool soužití. Tohle je (ta) dobrá Amerika,“ prohlásila. 

Rebelie muslimů

Hamtramck ale nelze vydávat za bezproblémový model pro celé USA, poznamenal Der Spiegel. Zejména po nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta i v tomto městě sílí protimuslimské nálady. 

V reportáži to potvrzuje dokumentarista Razi Jafri, který přišel do USA jako dítě z Indie. Nárůst xenofobie pozoruje uvnitř i vně Hamtramcku.

„Vidím v mém společenství zločiny z nenávisti. Mladí chlapci a dívky jsou šikanováni ve škole. To je nepřijatelné,“ uvedl praktikující muslim. „Jsme zemí, která je založena na hodnotách jako je tolerance a umožňuje lidem projevovat jejich náboženskou identitu nebo takovou zemí nejsme?,“ ptá se. 

Jafri se v Hamtramcku účastnil loňských demonstrací proti dekretům, jimiž Trump zakázal vstup do USA občanům několika převážně muslimských zemí.

Der Spiegel upozorňuje, že zvýšená pozornost věnovaná muslimům vede v USA i k tomu, že více vyznavačů islámu vstupuje do politiky. Na lokální i celostátní úrovni stoupá počet muslimů ve veřejných funkcích. V úterních volbách do Kongresu mají dvě kandidátky šanci, že se stanou prvními muslimskými ženami ve federálním zákonodárném sboru.

„Počet lidí, kteří kandidují na veřejné funkce, se v muslimské komunitě zmnohonásobil. Je to druh rebelie skrze politiku. Ti lidé říkají: patříme sem, záleží nám na této zemi, nelíbí se nám její směřování a chceme přispět k nápravě,“ sdělil Jafri.