Řada představitelů krajní pravice ve východní Evropě a na Balkánu vidí ve středečním útoku na Kapitol podporu pro svou ideologii. Serhij Korotkych, jeden z vůdců ukrajinského hnutí Azov, které USA považují za „nacionalistickou nenávistnou skupinu“, vtrhnutí do Kongresu uvítal.
„Běloši se nakonec rozhodli jednat a převzali budovu Kapitolu. Je to dobře, i když to asi tentokrát k ničemu nepovede. Věřím ale, že nám to dává šanci. Běloši jsou pořád tady a víme, co máme dělat,“ předpověděl Korotkych na sociální síti Telegram revoluci bílé moci.
V Bělorusku, kterým od sporných prezidentských voleb z loňského srpna, za jejichž vítěze se prohlásil Alexandr Lukašenko, zmítají demonstrace, se příznivci amerického prezidenta rozmluvili taktéž na Telegramu.
„Říkejme tomu pravými jmény. Nebylo to žádné povstání, ale mírumilovný protest chráněný druhým dodatkem ústavy,“ stojí na platformě Lukašenkových příznivců s odkazem na ustanovení v americké ústavě, které občanům zaručuje právo na vlastnictví a nošení zbraně.
„Nebyl to dav povstalců, ale bojovníků za demokracii. Nebyl to pogrom na Kapitol, ale vzdělávací exkurze s interaktivními prvky,“ stojí na stránce.
Sergey Korotkikh of Azov movement is prophecizing white power revolution: “The whites have turned to decisive action and captured the Capitol. That’s good; even though it may lead to nothing, it gives a chance, I believe. The whites are still here and we know what to do”. https://t.co/hZD5NjxOOt
Incident nejsilněji rezonoval v Srbsku
Šéf černohorského krajně pravicového Hnutí za změnu a poslanec parlamentu Nebojša Medojević, jenž patří k zastáncům různých konspiračních teorii o hlubokém států (deep fakes) a pandemii covidu-19 má za „globální spiknutí satanistů“, se Trumpa zastal na Twitteru.
„Po Kennedym je to první prezident USA, jenž se postavil hlubokému státu a vládcům ze stínů. Museli zorganizovat obrovskou krádež voleb a zničit demokracii, aby ho zastavili,“ prohlásil Medojević a podpořil Trumpovo tvrzení, že demokraté se v prezidentských volbách dopustili podvodů.
Trump své věrné neztratí, za eskalaci nese zodpovědnost, říká amerikanista |
Incident ve Washingtonu podle Rádia Svobodná Evropa možná nejsilněji rezonoval mezi krajní pravicí v Srbsku. Šéf nacionalistické Republikánské strany Nikola Sandulović zveřejnil snímek jednoho z výtržníků, jenž v Kapitolu objímá sochu někdejšího amerického prezidenta Geralda Forda.
„Vůně svobody, spravedlnosti a pravdy,“ napsal Sandulović. Na srbském nacionalistickém účtu Slobodni Boem se zase objevilo prohlášení: „Nezáleží na tom, zda Amerika padne nyní nebo za sto let či za pět set let. Srbsko se bude dívat.“
Také další účet nacionalistů s názvem Srbské informační ústředí násilí ve Washingtonu uvítal. „Incident ukázal, že v USA je zapotřebí nastolit diktaturu. Také to ale znamená, že tam existuje hnutí odporu,“ stálo v něm.
MIRIS SLOBODE,PRAVDE I ISTINE! https://t.co/15vQ12uHIS
Trump není ideolog
Expert na extremismus Andreas Ulmand nicméně uvedl, že Trump se neřídí ideologií tak, jako jiní představitelé pravice ve světě. „Označení jako fašista na něj úplně nesedí, protože předpokládají minimální míru ideologických informací, které Trumpovi prostě chybí,“ napsal.
„Přesto ho krajní pravice miluje. Nejen v USA, ale po celém světě,“ dodal Ulmand. S tím souhlasí i odborník na neonacismus Anton Šechovcov, podle kterého Trump zapadl do současných pravicových populismů v Evropě založených na kombinaci nativismu, autoritářství a populismu.
Veteránka a konspirátorka. Žena zastřelená v Kapitolu Trumpa zbožňovala |
„Nejen, že fungují v rámci demokracie, ale také tvrdí, že jsou lepšími demokraty. Jejich myšlenka antiestablishmentu rezonuje mnoha nespokojenými voliči,“ dodává Šechovcov.
Incidentu v Kapitolu si podle expertů všimli stoupenci krajní pravice napříč Evropou. Podle listu The New Republic se dění v americkém Kapitolu stalo tématem číslo jedna na italském neofašistickém kanálu CasaPound i v německé neonacistické skupině Třetí cesta (Der Dritte Weg).
Dění v USA se na sítích věnovali také členové neonacistického Hnutí severského odporu ve Švédsku a Finsku. Britský neonacistický kanál zase ztvárnil Ashli Babbitovou, kterou v Kapitolu zastřelila policie, jako mučednici, jež žila a zemřela jako vlastenka, na kterou se nezapomene.
„Krajní pravici po celém světě incident v Kapitolu nejen povzbudí, ale také jí pomůže nastudovat, co fungovalo a co nefungovalo. Poté zkusí to samé ve své vlasti,“ říká novinář Michael Colborne, který píše o extremismu. „Kdyby demonstranti skutečně měli plán, policie by je nezastavila,“ líčí.
7. ledna 2021 |
Západoevropská krajní pravice je mírnější
Lídři západoevropských krajně pravicových stran byli nicméně ohledně dění v Kapitolu mnohem zdrženlivější než jejich kolegové na východě.
Do Kapitolu vtrhl i syn ortodoxního soudce, protestoval po boku antisemitů |
Marine Le Penová, vůdkyně francouzského krajně pravicového Národního shromáždění, uvedla, že Trump „musí odsoudit, co se stalo“. Zároveň ale vyjádřila znepokojení, že mu Twitter a Facebook pozastavily účty.
Eskalaci násilí v Kongresu odsoudil také vůdce holandské krajní pravice Geert Wilders, Trumpův dlouholetý spojenec v Británii Nigel Farage, lídr italské krajně pravicové Ligy severu Matteo Salvini či mluvčí krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Tino Chrupalla.
Nikdo z nich ale neukázal na Trumpa prstem. Další pravicoví lídři násilí vůbec nekomentovali, mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Aleksandar Vučič či vlámský nacionalista Tom van Grieken.
