Část demonstrantů vzala ve středu útokem sídlo amerického Kongresu. Byla to „jen“ demonstrace, nebo už to lze považovat za pokus o převrat, jak incident líčí američtí komentátoři?
Myslím si, že to nebyl předem připravený pokus o státní převrat. Drtivá většina čelních politiků, včetně republikánů, jednání demonstrantů odsoudila. Pokud připravujete puč, jste většinou domluveni s ozbrojenými složkami nebo s armádou, ale nic takového se nestalo.
Pokus o puč je to možná v hlavě Donalda Trumpa, jenž by si přál, aby lid povstal a opět ho vynesl do prezidentského úřadu. Ale je to pouze fantazie, která se neopírá o realitu.
Jakou roli sehrál Trump v eskalaci situace před Kapitolem?
Situace vznikla chaoticky. Trump není znám tím, že by plánoval svoje tahy příliš dopředu. Ve chvíli, kdy vyzval své příznivce, aby šli co nejhlasitěji demonstrovat do Kapitolu, nemohl ani on předpokládat, že se jim tak snadno podaří proniknout do budovy.
Bylo násilí před budovou Kongresu překvapivé, nebo se dalo vzhledem k událostem po listopadových prezidentských volbách očekávat?
To, jak Donald Trump stále zpochybňuje výsledky voleb a trvá na svém jednoznačném vítězství, z našeho pohledu přes oceán vypadá, že mu už nikdo nemůže věřit. V USA ale dalo Trumpovi hlas přes sedmdesát milionů lidí. Velká část z nich věří, že k volebním podvodům skutečně došlo. Lze tak říct, že Trump nese za eskalaci středeční situace zodpovědnost.
Reagoval podle vás Trump na chování demonstrantů ve svém videu na Twitteru adekvátně? Mohl udělat pro zklidnění situace více?
Samozřejmě že mohl udělat více. Je velmi znepokojivé, že podle zpráv z Bílého domu měl prezident v prvních hodinách z vývoje před Kapitolem radost. Potěšilo ho, že se demonstrantům podařilo proniknout do Kongresu a přerušit hlasování o certifikaci volebních hlasů.
Až na velký nátlak svých spolupracovníků, z nichž řada vyhrožovala okamžitou rezignací, svolil k natočení toho videa.
V něm sice zaznělo, že lidé mají odejít pokojně domů a respektovat policii, ale zároveň zopakoval své stanovisko, že došlo k masivním volebním podvodům a že chápe, proč jsou protestující tak naštvaní. Dokonce řekl, že je miluje za jejich oddanost.
Tušíte, co si o incidentu myslí americká veřejnost? Bojí se lidé o svou bezpečnost nebo dokonce toho, že vypukne občanská válka?
Někteří lidé se jistě bojí. Ale myslím si, že takové obavy jsou přehnané. To, že dojde k násilné demonstraci a narušení nejstřeženějších prostor USA, neznamená, že dojde k výraznému rozšíření protestů a další eskalaci násilí. Zvlášť v situaci, kdy Donalda Trumpa opustili všichni jeho věrní republikánští souputníci.
V této situaci jde o budoucí roli Trumpa v republikánské straně. Snaží se odejít z prezidentského úřadu s velkou pompou a způsobem, že si kultivuje své tvrdé jádro příznivců, kteří budou věřit, že ve volbách neprohrál a nadále budou prezidenta podporovat.
Příznivci Trumpa ničili techniku, kterou sebrali televizním štábům:
Je za skutečností, že Trump nechce uznat porážku ve volbách, touha kandidovat v roce 2024 znovu na post prezidenta?
Je pravda, že Trumpova budoucnost je v tomto ohledu velmi nejasná. Nelze vyloučit, že bude kandidovat on sám nebo jiný člen jeho rodiny. Mluví se také o tom, že si Trump založí vlastní konzervativní televizi, pro kterou by měl okamžitě miliony diváků. Trump má rád pozornost, vyvolávání skandálů a nebojí se ohrožovat základní principy americké demokracie. Udělá zřejmě cokoli, aby zůstal v objektivu médií.
Trumpovi zbývá do konce mandátu čtrnáct dní. Je podle vás možné, že se Kongres ještě pokusí o impeachment, tedy jeho odvolání z funkce?
Je otázka, jestli impeachment není ze strany progresivnějších demokratů spíš symbolické gesto. Tento proces nějakou dobu trvá, takže je otázka, jestli by se to dalo za čtrnáct dní formálně stihnout.
Více než polovina republikánských zástupců ve Sněmovně reprezentantů je spíše v Trumpově táboře a hlasovali proti ověření výsledků voleb. To znamená, že impeachment by neměl reálně velkou šanci na úspěch, pro jeho odsouhlasení je zapotřebí kvalifikovaná většina v obou komorách.
Existují případně i další ústavní cesty, jak prezidenta odvolat?
Uvažovalo se také o možnosti 25. dodatku americké ústavy. Pokud je prezident zjevně neschopen zastávat svůj úřad, může být nahrazen viceprezidentem. Ale to je pouze zbožné přání pokrokovějších demokratů. Nemyslím, že by republikáni byli ochotni sáhnout k tak extrémnímu kroku.
Proč?
Řada republikánů, kteří teď byli ve Washingtonu čtyři roky u moci, je spojena s Trumpovým prezidentstvím, podpořili řadu jeho iniciativ a bránili ho. Pro ně je velmi těžké najednou říct: „Trump je zcela nezpůsobilý, veškeré naše čtyřleté působení byla chyba, vedl nás potenciální šílenec a rozvraceč.“ Pro mnoho republikánů je těžké si to veřejně přiznat.
Kontroverzní středeční vystoupení Donalda Trumpa:
.@realDonaldTrump calls for peace! https://t.co/fMXxgGga7X
Co nyní čeká republikánskou stranu? Prohloubí incident její rozkol?Určitě, protože se jasně vyprofilovalo protrumpovské křídlo, které se velmi jednoduše pozná podle toho, že neustále opakuje Trumpovy a Giulianiho (Trumpův právník a někdejší starosta New Yorku, pozn. red) výroky, přestože pro to nemá žádné relevantní důkazy.
Proti nim vystupuje stále se zvětšující skupina velmi důležitých republikánů. Od Trumpa se odklonil lidé, kteří ho dlouho hájili, mimo jiné viceprezident Mike Pence, šéf republikánské většiny v senátu Mitch McConnell nebo senátor za Jižní Karolínu Lindsey Graham.
Co to pro stranu znamená do budoucnosti?
V republikánské straně se proti Trumpovi formuje silná opozice. V americkém politickém systému je velmi důležitý systém primárek. A vypadá to, že v příštích primárkách bude klání velmi vyhrocené. Zástupci protrumpovského a protitrumpovského křídla proti sobě postaví kandidáty, kteří se utkají o osud a další směřování republikánské strany.
Má viceprezident Pence, jenž se odmítl podílet na zpochybňování výsledků voleb, ambice kandidovat v roce 2024 na prezidenta?
Myslím, že o tom rozhodně může uvažovat. Říká se, že každý americký senátor vidí při pohledu do zrcadla příštího amerického prezidenta. Lidé, co se dlouho pohybují v americké politice, o takové možnosti uvažují.
Kryštof Kozák Je vedoucím Katedry severoamerických studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se USA a Mexikem, transatlantickou vazbou či vlivem ekonomické integrace a globalizace na veřejnou politiku. Autor publikací České probuzení z amerického snu (2019), Memory in Transatlantic Relations: From the Cold War to the Global War on Terror (2019) nebo America First: Příčiny a kontext volebního vítězství Donalda Trumpa (2020) |
Vraťme se k tomu, že se od prezidenta odvrátili jeho nejvěrnější spojenci. Co to pro Trumpa znamená, bude mít v republikánské straně i nadále kliku skalních příznivců?
Podle všeho to vypadá, že prezident Trump bude mít ve straně i nadále skupinu příznivců, která se možná bude pod vlivem těchto událostí dále radikalizovat. Nesmíme zapomenout, že Trump se stal prezidentem také proto, že vystupoval proti establishmentu, politickým elitám a kariérním politikům.
Jednání Pence, McConnella a dalších umírněnějších republikánů Trump nyní označí za zradu klasických politiků, kteří ho v klíčové chvíli nepodrželi. Prohlásí o nich, že to nejsou praví republikáni.
Obávám se, že u značné části republikánských voličů tato rétorika bude fungovat. Bohužel pro to existují precedenty z jiných zemí, které nejsou tak stabilně demokratické. Trump představuje charismatického vůdce, který si dokáže kultivovat tvrdé jádro fanatických příznivců, které jen tak něco nezviklá.
Kandidáti demokratů zvítězili v obou kláních senátních voleb ve státě Georgia a demokraté tak budou napříště kontrolovat kromě Sněmovny reprezentantů i Senát. Do jaké pozice to republikány na další roky staví?
Demokraté mají kontrolu jistou pouze na dvouleté období, protože v roce 2022 budou volby do celé Sněmovny reprezentantů a do třetiny Senátu. Nyní je to ale pro demokraty velmi důležité, protože Joe Biden je ve výborné pozici implementovat svoji agendu, zejména ve vnitřní a environmentální politice. Senát by mu totiž jinak jakoukoli legislativní iniciativu téměř automaticky blokoval.
Předpokládám, že v nadcházející době bude mít důležitou roli konzervativní Nejvyšší soud. Pokud dojde například k environmentálním regulacím, mohou být napadeny u soudů jako neústavní a zasahující do osobnostních práv. A bude záležet právě na Nejvyšším soudu, jenž se z hlediska republikánů stane jedinou brzdou demokratického programu.
Veškerá pozornost se nyní upírá k republikánům. Jak ale nově získanou moc ustojí demokraté, jsou jednotní?
To, jak dokážou být demokraté jednotní, bude hrát klíčovou roli. V demokratické straně existují vyhrocené frakce, pokrokovější i umírněnější. Bude záležet na tom, jak efektivně se dokážou domluvit, aby dokázali něco ze společné agendy prosadit. Je možné, že za dva roky se jim dveře příležitostí zavřou, stejně jako se zavřely pro Baracka Obamu.
Stoupenci Donalda Trumpa vtrhli do budovy Kapitolu:
