Logo Gazpromu před moskevským Bílým domem, kde sídlí vláda (dříve Dům sovětů)

Logo Gazpromu před moskevským Bílým domem, kde sídlí vláda (dříve Dům sovětů) | foto: Reuters

USA rozšířily protiruský sankční seznam, Moskva hrozí „tvrdou odpovědí“

  • 138
Spojené státy v pátek v rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do amerických voleb rozšířily svůj protiruský sankční seznam o dvacet čtyři Rusů a čtrnáct subjektů. Na seznamu jsou například oligarchové Viktor Vekselberg, Andrej Kostin, Sulejman Kerimov, Oleg Děripaska či šéf ruského dodavatele plynu Gazprom Alexej Miller.

„Ruská vláda je zapojená v celé řadě zhoubných aktivit po celém světě včetně pokračují okupace Krymu a vyvolávání násilností na východě Ukrajiny, dodávání zbraní a materiálu Asadovu režimu, který bombarduje vlastní civilisty, pokusů rozvrátit západní demokracie a škodlivé kybernetické činnosti,“ uvedl v prohlášení americký ministr financí Steve Mnuchin, jehož úřad je správcem sankčních opatření.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci oznámilo, že s Moskvou nelze hovořit jazykem sankcí. „Samozřejmě nynější ani žádný další protiruský výpad nenecháme bez tvrdé odpovědi,“ uvedla v prohlášení.

Zařazení na černou listinu znamená, že americké úřady dotčeným osobám a společnostem zmrazí veškerý majetek, který mají na území pod americkou správou. Americké společnosti navíc nesmějí se sankcionovanými lidmi a subjekty nijak spolupracovat.

Konkrétně je na seznamu sedm ruských oligarchů a sedmnáct ruských vysokých vládních úředníků a činitelů. Mnuchin k tomu uvedl, že tato skupina lidí, která těží ze zkorumpovaného ruského systému, již nebude déle chráněna před následky destabilizujících aktivit ruského státu.

Podle šéfa ruské Bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa nové americké sankce nezabrání tomu, aby dotčení jedinci nenašli způsob, jak je obejít 

Ruská zbrojní firma označila sankce za konkurenční boj

Součástí sankcí je i čtrnáct subjektů. Patří mezi ně i společnosti napojené na Děripasku či oligarchu Kirilla Šamalova, který je rovněž na černé listině.

Americké opatření se týká mimo jiné ruské státní exportní firmy Rosoboronexport, která obchoduje se zbraněmi. List The Washington Post uvedl, že je Rosoboronexport spojen se syrským režimem, který Moskva podporuje.

Společnost Rosoboronexport se proti sankcím ohradila. „Tohle je neférový konkurenční boj v té nejčistší formě,“ citoval Reuters mluvčí firmy.

Ministerstvo financí Spojených států již na konci ledna zveřejnilo seznam desítek ruských oligarchů a 114 politiků s úzkými vazbami na prezidenta Vladimira Putina. Odvetná opatření však tehdy USA nezavedly. Na výčtu byli i někteří nyní sankcionovaní oligarchové.

Sankce jsou zlé a nesmyslné, myslí si Rusové

Za zlé a nesmyslné označil v pátek nové americké sankce místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj. Šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev uvedl, že postižení ruští byznysmeni jistě najdou způsoby, jak kompenzovat vzniklé ztráty. Informovala o tom agentura TASS.

Tolstoj označil sankce za „zlý a nesmyslný krok, který nikam nepovede“. Podle něj přispěje akorát ke zhoršení již obtížných vzájemných vztahů. Patrušev vyjádřil názor, že to ale neznamená, že by Rusko přestalo udržovat kontakty s USA.

Šéf Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP) Alexandr Šochin přirovnal podle TASS americké sankce k „metodám teroristů“. Soudí, že postižení jsou sankcemi likvidováni podle stejného vzoru jako „rukojmí“, aby ostatní viděli, co je čeká, pokud se nebudou „správně chovat“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video