Spojené státy se na začátku sedmdesátých let 19. století ještě vzpamatovávaly z občanské války. V Bílém domě seděl slavný generál Severu Ulysses S. Grant, na Jihu stále probíhala rekonstrukce a smělí dobrodruhové mezitím dál osidlovali západ.
Politický boj ale zuřil pořád a mnozí nebyli spokojení s tím, jak Grantova administrativa funguje. Postavil se mu muž, který byl všem dobře známý – jedenašedesátiletý šéf deníku New-York Tribune. Byla z toho jedna z nejvýraznějších proher v dějinách USA, to na tom však nebylo to nejsmutnější.
Ale popořadě.
Poražení
|
Horace Greeley se narodil v roce 1811 do rodiny chudých farmářů v New Hampshire. Kvůli potížím při porodu údajně trpěl Aspergerovým syndromem, jímž někteří vysvětlují jeho pozdější poněkud výstřední chování.
Díky osvíceným sousedům, kteří mu zpřístupnili svou knihovnu, se z něj stal zanícený knihomol. Určitě lépe četl, než psal, jeho škaredé písmo je pověstné. Přesto ho to právě ke psaní táhlo. V patnácti se vyučil tiskařem a o pět let později se vydal za štěstím do New Yorku, kde pak několik let vydával s jistým úspěchem magazín The New-Yorker.
V New Yorku také potkal svou ženu Mary, někdejší učitelku a budoucí sufražetku; vzali se v roce 1836 v Severní Karolíně. Dodržovali spolu tehdy populární Grahamovu dietu a kromě masa se vyhýbali i alkoholu, kávě, čaji, tabáku či koření.
Manželství to prý nebylo obzvlášť šťastné. Mary podle historiků trpěla psychickými problémy, Horace ji však udržoval po většinu času těhotnou. Měli spolu sedm dětí, z nichž jen dvě se dožily dospělosti. Jednoho ze synů (jenž zemřel v pěti letech na choleru) prý Greeleyová považovala za médium, izolovala od světa a snažila se jeho prostřednictvím komunikovat s posmrtným světem.
Greeley mezitím pokračoval v novinařině, v roce 1840 vydával periodikum Strany Whigů (víceméně předchůdkyně Republikánské strany) s názvem The Log Cabin a pomohl ke zvolení Williama Henryho Harrisona prezidentem. Ten ale už po měsíci ve funkci zemřel a dodnes je prezidentem, jenž v úřadě strávil nejkratší dobu. Že by se už tedy projevila Greeleyho jakási negativní aura?
Pokud jde o profesní dráhu, tam se mu dařilo. V roce 1841 založil zmíněné noviny New-York Tribune, které se v průběhu let vypracovaly na nejvlivnější v USA. V nich orodoval za osidlování západu, zrušení otroctví, pacifismus či práva dělníků.
„Svým perem bojoval za všemožné pokrokové věci, jaké si lze představit,“ psal v Dějinách amerického národa Paul Johnson. Greeley propagoval díla Ralpha Walda Emersona či Henryho Davida Thoreaua a sám na vlastní kůži zakoušel venkovský život po pořízení farmy v Chappaque severně od New Yorku.
Na přelomu let 1848-49 byl nakrátko kongresmanem a později neúspěšně kandidoval do obou kongresových komor. V roce 1854 stál u zrodu Republikánské strany a v roce 1860 po určitém rozmýšlení podpořil Lincolnovu kandidaturu. Po odtržení Jihu nejprve soudil, že mírumilovné rozdělení je lepší než válka, což mu pak často předhazovali. Také ale tlačil na Lincolna, aby otroctví zrušil dříve, slavně v úvodníku Modlitba dvaceti milionů.
Po válce Greeley podporoval impeachment Lincolnova nástupce Andrewa Johnsona a následně Grantovu kandidaturu. Pak jej ovšem zklamala korupce v jeho administrativě a průběh rekonstrukce Jihu.
Grantovi odpůrci zformovali Liberální republikánskou stranu a už bylo třeba najít jen vhodného protikandidáta. Greeley, nejznámější muž v Americe, jak nedávno napsal Smithsonian Magazine, byl nepřekvapivá volba. A když se za něj postavili demokraté, kteří si nemohli dovolit štěpit protigrantovský tábor, nebylo co řešit.
Greeley se vydal na řečnické turné, což v té době ještě nebyla samozřejmost. „Génius bez selského rozumu,“ hodnotil ho Grant. Drsnější byly karikatury Thomase Nasta pro magazín Harper’s Weekly. Právě jim pak republikánský prezident dával kredit za své znovuzvolení. Zvítězil poměrem 286 ku 66 volitelů, Greeley získal jen šest států ze sedmatřiceti. To už ale řešil jiné starosti.
Mary se na konci června vrátila nemocná z cesty do Evropy a v říjnu se její stav zhoršil. Greeley prakticky přerušil kampaň, aby o ni mohl pečovat. Zemřela 30. října a jeho to uvrhlo do zoufalství. Volební porážka, jež následovala 5. listopadu, byla další ranou a ztráta kontroly nad New-York Tribune tou definitivní.
Greeley zažil nervová zhroucení už v minulosti, tentokrát už toho na něj ale bylo moc. Nemohl spát a jíst a od poloviny listopadu pobýval v ústavu v Pleasantville. Postupně čím dál více slábl, jak píše Johnson, „pomátl se“ a 29. listopadu zemřel. Vykazoval všechny příznaky neurastenie, ale ta by sama o sobě asi nestačila. Pitva však nebyla provedena, a tak se přesnou příčinu smrti již nikdy nedozvíme.
Co když zemře zvolený prezident?Dvacátý dodatek ústavy uvádí, že pokud zvolený prezident zemře před inaugurací, prezidentem se místo něj stává zvolený viceprezident. Pokud dojde k tomu, že prezident je neschopen vykonávat úřad, zvolený viceprezident se stane úřadujícím prezidentem do doby, než je prezident schopen funkci zastávat. |
Pohřbu se účastnila řada předních Američanů té doby včetně prezidenta Granta. Vyvstal ale problém, jak naložit s Greeleyho hlasy. Volitelé je nakonec rozdělili mezi několik dalších kandidátů; hlasy volitelů pro Greeleyho nebyly započteny. Liberální republikánská strana, nástroj na jedno použití, zanikla.
Noviny New-York Tribune ale vycházely pod stejným jménem až do roku 1924, kdy se sloučily s listem New York Herald do New York Herald-Tribune. Greeleyho socha dnes shlíží na návštěvníky City Hall Parku na Manhattanu a volby z roku 1872 dodnes zůstávají jediným případem, kdy kandidát jedné z velkých stran zemřel během volebního procesu.