McFarlandová Trumpovo dilema popsala v novém dokumentu stanice BBC věnovaném exprezidentově zahraniční politice. „Řekla jsem: ‚Pane prezidente, to nemůžete udělat.‘ A on se mě zeptal, proč to nejde. Tak jsem mu vysvětlila, že vražda Asada by byla válečným aktem,“ uvedla.
„Trump na mě zíral se zaťatými pěstmi. Věděla jsem, že chce Asada potrestat a nechce dovolit, aby mu útok sarinem na civilní obyvatelstvo jen tak prošel,“ dodala McFarlandová, která roli náměstkyně poradce pro národní bezpečnost zastávala po Trumpově nástupu jen čtyři měsíce.
K rezignaci byla vyzvána poté, co ve funkci skončil bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn. Ukázalo se totiž, že vyšetřovatelům FBI lhal o stycích s ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Případ se poté táhl několik let. Trump loni na podzim nicméně Flynna v kauze omilostnil.
Trump podle McFarlandové nakonec Asada nepřímo potrestal útokem z loňského ledna, kdy USA v Bagdádu pomocí dronu zabily íránského generála Kásema Solejmáního, jenž byl Asadovým zásadním spojencem.
Solejmání vedl jednotky Kuds, které kontrolují libanonský Hizballáh, proíránské milice v Sýrii, Iráku nebo Jemenu.
Trump záměr zabít Asada zpočátku popíral
Konzervativec Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.
Rok od smrti Solejmáního. Vraždu generála si připomněly v Iráku tisíce lidí |
Trump skutečnost, že zvažoval Asadovo odstranění, zpočátku popíral.
Když americký novinář Bob Woodward v roce 2018 ve své knize Strach: Trump v Bílém domě napsal, že exprezident naléhal na tehdejšího ministra obrany Jamese Mattise s tím, že „USA mají Asada sakra zabít“, Trump prohlásil, že o takové možnosti vůbec nediskutoval.
„Ne nikdy se o tom neuvažovalo,“ prohlásil Trump s tím, že Woodwardova kniha je plná lží. „Je to fikce, neměl by o tom vůbec psát,“ zuřil. Trumpovo tvrzení podpořila také Nikki Haleyová, tehdejší velvyslankyně USA v OSN.
Loni na podzim Trump nicméně připustil, že o možnosti Asadova odstranění uvažoval. Od svého záměru ale ustoupil právě na Mattisovu radu. „Chtěl jsem to udělat, byli jsme na to připraveni. Mattis byl ale proti, byl to velmi přeceňovaný generál,“ popsal Trump pro stanici Fox.
Erdogan volal Trumpovi na soukromé číslo
Stanice BBC v dokumentu, který odvysílá ve středu, odhalila podle The Indipendentu také další podrobnosti o Trumpově zahraniční politice.
Fiona Hillová, která působila v americké Radě národní bezpečnosti, například uvedla, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přesvědčil Trumpa ke stažení vojáků ze Sýrie během telefonního hovoru na jeho soukromé číslo. Toto stažení následně Turecku, Rusku a bojovníkům teroristického Islámského státu umožnilo získat v regionu větší vliv.
Bývalí úředníci také osvětlili Trumpovo rozhodování týkající se izraelsko-palestinského konfliktu. Izraelský prezident Benjamin Netanjahu údajně prezidenta přesvědčil, aby Palestince odstavil na vedlejší kolej a zaměřil se na sjednocení arabských států proti společnému nepříteli Íránu.
„Předseda vlády udělal vše pro to, aby přesvědčil prezidenta Trumpa, že existuje reálná možnost strategického průlomu s arabskými státy,“ uvedl pro BBC izraelský velvyslanec v USA Ron Dermer.
Izrael normalizuje vztahy s Marokem. Trump mu uznal nárok na Západní Saharu |
„Když jsou izraelští a arabští vůdci na jedné straně, tak pokud jde o Írán, měli by tomu lidé věnovat pozornost,“ dodal Dermer. Trumpova administrativa pomohla normalizovat vztahy Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Súdánem, Marokem a Bahrajnem.
Palestinští vůdci nicméně uvedli, že přerušení vztahů s Trumpovou administrativou mělo i další důvod, a to Jeruzalém.
Husam Zomlot, vedoucí mise Organizace pro osvobození Palestiny v USA BBC řekl, že Trumpova vláda „se vzdala slibu nepřemístit své velvyslanectví z Tel Avivu na sporné území Jeruzaléma“, což někteří považovali za oficiální podporu Izraele nárokující si město za své.
