Průzkum, který zveřejnila Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR), odhalil „hlubokou evropskou nedůvěru vůči USA“, uvedli jeho autoři. Do průzkumu, který se uskutečnil letos v květnu, se zapojili lidé v Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii.
ECFR zveřejnila tento průzkum před klíčovými summity G7 a NATO, které se budou konat v nadcházejících týdnech ve Francii a v Turecku.
Mnoho Evropanů má podle zjištění průzkumu pocit, že se vztahy s Washingtonem zlepší, jakmile nynější prezident Donald Trump opustí úřad. Mezitím jsou ale čím dál připravenější se chránit před nespolehlivostí USA posílením evropské obrany.
NATO se potichu staví na evropské nohy. Americký exit bude dražší, než se čekalo |
K sílícímu evropskému pragmatismu podle zprávy ECFR přispěla blízkovýchodní agrese amerického prezidenta, hrozby proti Grónsku, sliby stažení vojsk z evropských základen a skepse ohledně budoucnosti NATO.
„Na celém kontinentu existuje jasná podpora pro snížení závislosti na Washingtonu,“ uvedla slovenská politoložka Jana Kobzová, spoluautorka průzkumu a vedoucí politická analytička ECFR. „Evropané jsou stále více nakloněni vyšším výdajům na obranu a, co je zásadní, projevují pozoruhodnou míru důvěry v to, že sousední země by jim v případě krize přišly na pomoc,“ říká.
Z průzkumu vyplynulo, že průměrně jen 11 procent obyvatel ze třinácti zemí EU plus Švýcarska a Velké Británie nyní vnímá Spojené státy jako spojence. Před šesti měsíci to bylo 16 procent a v listopadu 2024 ještě 22 procent. Převažuje názor, že Spojené státy jsou nyní „nezbytným partnerem“, ačkoli 13 procent evropské veřejnosti uvedlo, že vnímají USA jako rivala a 12 procent jako přímého protivníka, píše deník The Guardian.
„Na pomoc by nepřišli“
Většina obyvatel ve všech zemích zapojených do průzkumu už nevěří, že by jim USA v případě útoku přišly na pomoc. S výjimkou Bulharska se většina lidí – včetně zemí s významnými krajně pravicovými stranami, jako jsou Francie, Itálie, Nizozemsko a Švédsko - domnívá, že by jim v podobném scénáři pomohly „alespoň některé evropské země“, dodal The Guardian.
Stíhačky, křižníky, drony... USA sepsaly seznam zbraní, které už neposkytnou NATO |
Téměř ve všech dotazovaných zemích většina respondentů uvedla, že by jejich země měla snížit svou strategickou závislost na americké vojenské technice. O dost menší podporu však měla myšlenka snížit domácí veřejné výdaje, aby bylo možné financovat vyšší rozpočty na národní obranu.
A nízkou podporu měla mezi dotázanými také možnost nahradit NATO novým, pouze evropským obranným orgánem; téměř ve všech zemích s výjimkou Bulharska převládal názor, že vztahy mezi USA a Evropou se po Trumpově odchodu „pravděpodobně zlepší“.
Navzdory rostoucím nákladům na energii uvedlo 44 procent Evropanů, že by bylo „spíše špatným“ nebo „velmi špatným“ nápadem obnovit dovoz ropy a plynu z Ruska.
Ambice Ukrajiny připojit se k EU ale evropské veřejné mínění nadále rozdělují. Respondenti v zemích jako Maďarsko, Bulharsko, Rakousko, Německo a dokonce i Estonsko, které je jedním z nejvěrnějších stoupenců Kyjeva, „v současné situaci“ přijetí Ukrajiny spíše odmítají, než aby ho podporovali, dodal The Guardian.
