Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa dlouhodobě vyčítá evropským členům NATO, že dostatečně neinvestují do obrany. USA rovněž kritizují Evropu za to, že nepodpořila americko-izraelskou válku proti Íránu.
Stíhačky, křižníky, drony... USA sepsaly seznam zbraní, které už neposkytnou NATO |
NYT uvedl, že USA stáhnou z Evropy 50 ze stávajících 150 stíhaček F-16 a F-15E, z 26 na 15 sníží počet námořních průzkumných letounů a škrtnou všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu.
Dále změní přidělení zmíněné ponorky a letadlové lodě včetně několika dalších vojenských plavidel a stíhaček, které letadlovou loď na misích doprovázejí.
Také změní přidělení jedné ze dvou skupin bombardérů určených na obranu Evropy. USA nemají v Evropě trvale rozmístěnou letadlovou loď, ta ale do evropských vod na různé mise připlouvá.
Pokud změny Spojené státy skutečně provedou, omezí to podle NYT schopnosti NATO vést v případě potřeby útoky na dlouhé vzdálenosti a provádět průzkum. Americké síly v minulosti fungovaly jako symbol odstrašení Sovětského svazu, nyní Evropa za hrozbu považuje Rusko, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
NATO se potichu staví na evropské nohy. Americký exit bude dražší, než se čekalo |
List Die Welt se nyní k tématu po týdnu vrátil v rozsáhlém komentáři, podle kterého není nutné chystané změny chápat jako tragické. Ač Trump Evropanům vyčítá, že se jen „vezou“, zbavit se jich podle deníku nechce. „Protože máme něco, bez čeho se světová velmoc Amerika neobejde,“ poznamenal německý list s odkazem na americké základny v Evropě.
Die Welt k seznamu letounů uvedl, že škrty v počtu stíhaček se týkají strojů, které nejsou žádné novinky, protože některé vstoupily do služby před padesáti lety. „Jedná se o letadla čtvrté generace, nikoli páté,“ napsal. Die Welt uvedl, že na seznamu je sice osm moderních tankovacích letounů KC-46, ale jsou na něm i stárnoucí tankery KC-135 z 50. let, které prošly modernizací. I tak podle deníku zůstane pro Evropu vyčleněno 63 z 80 takovýchto letounů.
Pentagon se ke konkrétním číslům odmítl vyjádřit, odkázal ale podle NYT na prohlášení Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM) z minulého týdne, které obecně zmiňuje záměr snížit americké závazky v Evropě. Harmonogram stažení sil Pentagon veřejně nesdělil, američtí představitelé ale naznačují, že změny nastanou rychle. „Mnohem dříve, než na co se evropští partneři připravují,“ poznamenal NYT.
Die Welt nyní v rozsáhlém názorovém materiálu zmiňuje i rozhodnutí USA neposkytnout Německu střely s plochou dráhou letu Tomahawk, což označil za „Trumpovu nejnovější ránu“. „Je ironií, že toto kárné opatření je požehnáním. Střely, kdy jeden kus vyjde na dva miliony dolarů, dávají smysl jen jako nosič jaderných zbraní, které Německo nemá. Používat je konvenčním způsobem by bylo jako jet s vozem Bentley do (supermarketu) Aldi pro mléko,“ konstatoval deník.
USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump. Nawrocki děkuje |
Škrty označuje Die Welt jako účetní, protože vyčleněné americké vojenské prostředky automaticky neznamenají, že je má NATO k dispozici, neboť o jejich nasazení vždy rozhoduje prezident USA. Poukazuje také na významový rozdíl mezi odebráním a odchodem. „Stroje nejsou fyzicky odvezené, ale jsou odstraněny z plánování,“ uvedl.
Německý list zdůraznil, že Trump se vůbec ve škrtech nedotýká amerických základen v Evropě, které USA pro operace ve světě potřebují. „I když náhle oznámí, že 5000 vojáků odejde z Německa a 5000 jich přijde do Polska. Podivné počty, které podtrženo a sečteno plus minus dávají nulu. Takovou aritmetiku ovládá i ‚génius‘,“ dodal Die Welt v očividné narážce na Trumpovo dřívější vyjádření, ve kterém se označil za velmi vyrovnaného génia.
USA na počátku května oznámily, že sníží počet svých vojáků nasazených v Německu o 5000, po zhruba třech týdnech Trump sdělil, že naopak do Polska Američané vyšlou 5000 příslušníků ozbrojených sil. Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 000 amerických vojáků, z toho zhruba 10 000 v Polsku.
